ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 2.29
Hodnoceno: 68x Prosím, ohodnoť práci

Tři známé české hrady

Karlštejn
Hrad je národní kulturní památkou. Byl postaven králem Karlem IV. v letech 1348 – 1357 jako pevnost, která měla chránit především korunovační klenoty a ostatky svatých. Stavbu řídil Matyáš z Arrasu.
Karlštejn se vypíná na osamělé vápencové skále, ukrytý mezi kopci, které jej převyšují. Do nádvoří ústí dvě brány a třetí vede do vlastního hradu. Středem skvostu je mohutná a pevná Velká věž, v níž je umístěna nádherná kaple svatého Kříže určená k úschově právě korunovačních klenotů. Stěny kaple jsou vykládány broušenými polodrahokamy spojovanými pozlacenou maltou. Celou jednu stěnu místnosti vyplňuje cyklus 129 obrazů světců mistra Teodorika a triptych Tomáše z Modeny. Klenba představuje hvězdnou oblohu se sluncem uprostřed. Schránka na klenoty je v oltáři, který je od ostatního prostoru oddělen zlacenou mříží.
Pod Velkou věží stojí druhá věž, v níž je umístěna kaple svaté Kateřiny. Byla to soukromá kaple císaře Karla IV. V ní se často zdržoval celé dny a důležité listiny i jídlo mu sem bylo podáváno otvorem ve zdi.
Císařský palác stojí na okraji vnitřního nádvoří a ve vnějším nádvoří se nachází purkrabství. Ve zvláštní věži na západní straně je 154,7 metrů hluboká studna.
Hrad Karlštejn je dnes jednou z nejvíce navštěvovaných památek u nás.

Zvíkov
Na vysokém skalním ostrohu nad soutokem řek Otavy a Vltavy, na místě prastarého hradiště, nechal český král Václav I. Vybudovat mohutný hrad. Jeho dokončení se však nedočkal. Dostavěl jej až jeho syn Přemysl Otakar II., za kterého dosáhl Zvíkov vrcholu své slávy. Později si hrad oblíbili i Karel IV. nebo Václav IV. Do vybudování Karlštejna zastával Zvíkov místo prvního královského hradu v Čechách.
Jeho nejvýraznější částí je válcová hlídková věž, která má tvar kapky, klínem obrácené proti možnému směru střel. Mohutnou stavbu marně dobývali husité i císařští vojáci po bitvě na Bílé Hoře. Hrad zanikl neporažen až v dobách, kdy ztratil strategický význam i význam strážce rýžování zlata na Otavě.
Opravdovým skvostem je zde kaple svatého Václava, která si uchovala původní neporušená gotická žebra, nástěnné malby a překrásný vyřezávaný oltář.
Kromě kaple se zachovaly ještě zbytky opevnění, věž Markomanka a několik chodeb a komnat.
Nejpěknější je však soulad hradní stavby s okolní přírodou, s žulovými stráněmi, se skalnatými břehy, se strmými hustými lesy. Díky krajině jsem chodíval často kreslit i Mikoláš Aleš.
Dnes patří Zvíkov mezi historické a kulturní památky. Jezdí sem mnoho turistů. Nedaleko se nachází zámek Orlík.

Bezděz
Jeho typickou siluetu spatříme již z velké vzdálenosti. Hrad patří k posledním stavbám Přemysla Otakara II. a lze ho datovat do sedmdesátých let 13. století. Stal se jedním z nejvýznamnějších raně gotických hradů u nás. Do popředí českých dějin vstoupil hrad po smrti svého zakladatele.
Hrad zabírá téměř celý vrch Velký Bezděz, první brána stojí na samém úpatí hory. U třetí brány najdeme Čertovu věž, chránila přístup ke hradu. Vlastní hradní část je vybudována na nejvyšším místě vrchu. Má dvě nádvoří, mezi nimiž stojí 35 metrů vysoká věž válcového tvaru o průměru 10,5 metru. Z této věže je nádherný rozhled po okolí.
Na nejzazším místě hradu navazuje na královský palác hradní kaple, skvost našeho gotického stavitelství.
Markrabě Ota Braniborský zde věznil královnu Kunhutu s jejím sedmiletým synem Václavem. Královně se podařilo utéci, malý Václav tu byl držen dva roky.
Na Bezdězu často přebýval také Karel IV., lovil rád zvěř v okolních lesích. Za Zikmunda byl hrad svěřen slavnému rodu pánů z Michalovic. Roku 1621 bavorské vojsko pevnost dobylo a vypálilo. O dva roky později se stal hrad majetkem Albrechta z Valdštejna. Po opravě jej získali do užívání mniši Augustiniáni.
Roku 1642 se hradu zmocnili Švédové a opět ho zpustošili. Až v roce 1661 obnovil opat emauzský hradní budovy, kapli a zřídil křížovou chodbu. Od té doby byl Bezděz proslulým poutním místem. Jeho význam silně ochabl po nařízení císaře Josefa II. o zrušení mnoha klášterů v Čechách.
Dnes je hrad hojně navštěvován, neboť nedaleko se rozprostírá rekreační oblast Máchova jezera.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: ,

   
­­­­

Diskuse ke slohové práci
Tři známé české hrady







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)