Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Z velké dálky vypadá člověk jako malý bod. Ale pomocí dalekohledu je možné vidět čistý, jasný obraz, který odhalí všechny detaily tváře dotyčné osoby.
Nejmodernější dalekohledy umožňují pozorovat neuvěřitelné dálky. Halův teleskop na Mount Palomar v jižní Kalifornii v USA je schopný objevit vesmírná tělesa, kterým říkáme kvazary, vzdálené od Země miliardy světelných let. Značný význam mají i slabší dalekohledy - jsou to užitečné pomůcky pro kartografy, námořníky i pozorovatele přírody.
Díky dalekohledům se astronomům podařilo několik zásadních vesmírných objevů. Roku 1609 italský učenec Galileo Galilei poprvé namířil dalekohled na oblohu. Jeho pozorování ho přivedlo k názoru, že Země obíhá kolem Slunce a není středem vesmíru, jak se tehdy všeobecně věřilo.
Nynější použití dalekohledů v praxi je mnohem modernější. Například dnes používá většina astronomů zrcadlové hvězdářské dalekohledy, které jsou nejvhodnější k zachycování slabého světla ze vzdálených hvězd. Velké zakřivené zrcadlo sbírá světlo a koncentruje ho tak, aby se vytvořil obraz. Menší zrcadlo pak přenáší obraz na čočku, které říkáme okulár. Na ni je často připojen fotoaparát nebo elektronický detektor světla.
Naopak nejjednodušší dalekohledy jsou divadelní kukátka. Skládají se ze dvou malých dalekohledů umístěných vedle sebe.
Dalším z mnoha použití dalekohledů je dalekohled lovecký, jenž je složitější než kukátko. Je malý, ale obsahuje soustavu čoček a hranolů, které zvyšují jeho přibližovací schopnost.
Od dob prvního využití dalekohledu uplynulo mnoho let a astronomové dnešní doby mohou důkladněji zkoumat nejvzdálenější končiny naší sluneční soustavy i prostor mimo ni a objevovat nové hvězdy a nové planety.