Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Svět se točí okolo pár slov, které na sebe navzájem navazují. Jak sladká je láska bez přátelství a jak krutá je krutost bez bolesti? A kolik dalších dvojic je abstraktním labyrintem, který se nedá vyřešit. A jednou z dvojic je také život bez přátelství. Jaký může takový život vůbec být? Prázdný, nudný, nicotný... Protože právě tento dar z vás nedělá sobce, protože když usínáte, nemyslíte si, že ty hvězdy patří pouze vám. A naopak když vstáváte, víte, že slunce nesvítí pouze pro vás. No není to lepší pocit? A na oplátku zato se vám vaše problémy nezdají být pouze vaše, ale i toho druhého. A nezdá se vám svět tolik zlý, i když slyšíte pouze slova jako války, vraždy, smrt... A když slavíte a dostanete všechno po čem toužíte, nezdá se vám ten den tak nádherný, když ten druhý zná pouze slzy a pláč. Je přeci hezké, když se můžete svěřit se všemi radostmi a bolestmi, se všemi sny i nočními můrami. A vesnice bez obchodů se vám promění v americkou party a deštivé podzimní počasí je najednou hawaiským létem... A v tu dobu je představa, že jste na zemi sami, tím nejhrozivějším co může být. Od té doby, co jste začali dýchat si hledáte přátele. Nejprve se nacházíte ve světě hraček, pohádkových bytostí... Ve školce a na prvním stupni pro vás kamarádství znamená neprozkoumanou skrýš, odcházíte a zase přicházíte. Ale v dalších letech je to pro vás cesta, která vede přes miliony řek a hor...a modlíte se, abyste nedošli na konec. A věřte mi, jde to tam nedojít! A jako Slunce bez žáru není slunce, tak i život bez přátelství není život!