Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Láska, co je láska? Je to pouhé slovo. Dvouslabičné slovo složené z pěti písmen. Kdekdo o ní mluví, ale kdo ji spatřil? Nemá fyzickou podobu. Nemůžeme ji přirovnat ke zvířeti, květině ani ke člověku. Není sladká, kyselá ani hořká. Nelze ji zvážit, změřit, vyjádřit vzorci. Ale i přesto se domnívám, že má pro každého člověka neskonale velkou hodnotu.
Myslím, že většina z nás už ve svém životě poznala lásku. Ten hluboký, nepopsatelný, niterný cit, díky kterému přestáváme přežívat a začínáme žít. Zamilovaný člověk si připadá všehoschopný. Láska mu připne křídla, stačí je jen roztáhnout a vznáší se v sedmém nebi. I z realisty se stává snílek. Staví si vzdušné zámky a bloumá v růžových zahradách sladké blaženosti. Nebo máte jiný názor? Avšak z velkých výšin bývá krutý pád.
Jeden den se díky lásce vznášíte a ten další si kvůli ní kopete pomyslný hrob. Myslím si, že přijít o někoho, koho milujete, je jako přijít o kousek sebe sama. Ztrácíte půdu pod nohama, nemáte se komu vyplakat na rameni, není nikdo, koho byste mohli obejmout, nemá komu říci "miluji tě". Vracíte se domů, kde vás nikdo nečeká. Ve vašem bytě je prázdno. I těch bohapustých pár metrů čtverečních se náhle jeví jako nekonečný vesmír, kde se můžete snadno ztratit. Nemáte z tak velkého prostoru strach?
Jste opuštění, osamělí, ztracení. Píchá vás u srdce. Připadáte si nemocní. Jste přesvědčeni, že vám pomohou tabletky z lékárny? Vitamin C? Paralen? Ibalgin? Prášky na spaní? Ne. Domnívám se, že nic z toho vás nedokáže vyléčit. Jediným lékem na takovou nemoc je pouze čas. Anebo láska nová?