Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

První jarní déšť smývá zimní deprese a osvěžující kapky dodávají energii ospalým obličejům. Snáší na nás z nebe a protéká kolem nás. Voda. Vidíme ji všude, ale je skutečně tak obyčejná a všední, jak se nám zdá?
Kolik lidských osudů zamotá, přetvoří a přetrhne právě ta obyčejná voda? Život z ní obtížně, pomalu a opatrně vzešel, voda jej však může vzít bez zdráhání, rychle a nečekaně. Má takovou moc, že nám vezme domov, oblíbenou lavičku v parku nebo náš či přítelův život. To vše během chvíle, která se nám zdá nekonečná, když vidíme ohromující sílu živlu a nezastavitelnou zkázu, před kterou nelze uniknout. Dokáže někdo vyčíslit, kolik životů si voda vzala s sebou a kolik lidských srdcí přestane tlouct právě v šumu té všední vody? Voda nás má v hrsti stejně jako ostatní živly. Spikne-li se příroda proti nám, neutečeme, a zničí nám vše, o čem jsme si mysleli, že dobře ovládáme.
Přestalo pršet a nad bledými obličeji se objevuje duha. A opět voda - není obyčejná ani všední, pokud nám dokáže tolik dávat ale i brát. Můžeme si sice připadat jako druh ovládající Zemi, ale Země ve skutečnosti vládne nám lidem pohrdajícím věcmi, které nám připadají všední, ale ve skutečnosti na nich závisí naše existence.