Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Toto téma jsem si vybrala už kvůli tomu, že se alespoň trochu týká každého z nás. Zkusila jsem se zamyslet nad tím, proč vlastně pomluvy vznikají. Dospěla jsem k závěru, že většina pomluv vychází z našich úst jen pro pobavení druhých, ale jsou i pomluvy útočné a ponižující, které dokážou člověka nejen zesměšnit, ale udělat mu i špatnou pověst.
Pomluvy se vždy týkají tří lidí, nejdříve je to člověk, který je říká, dále pak člověk, jenž je poslouchá a nakonec člověk, kterého se vše týká. Já sama jsem se už několikrát vyskytla v jádru pomluv a jak asi každý ví, není to zrovna nic příjemného. Na druhou stranu musím uznat, že bez pomluv bychom se někdy i pekelně nudili. O čem bychom třeba debatovali o přestávkách nebo ve školní jídelně? A když už k někomu pomluva dorazí, má určité možnosti, jak s ní naloží. Může ji poslat dál a ještě k ní něco přidat nebo si vytvořit vlastní názor a dále se tím nezabývat. Říká se, že pomlouvají především skupinky holek, ale kluci mají taky něco do sebe.
Já sama o sobě vím, že co se týká pomluv, nejsem žádný svatoušek, ale k čemu nám vlastně pomluvy jsou? Co si tím dokazujeme? Chceme být středem pozornosti? Nebo jenom někoho před skupinkou lidí ponížit. Je dobré přijít za někým, chovat se k němu jako ke svému nejlepšímu příteli, a když se zrovna nedívá, pomluvit ho? Osobně si z této vlastnosti už nic nedělám, jednak jsem si zvykla a jednak se řídím heslem: Nedělej si hlavu s tím, co si o tobě myslí druzí! Ti mají plnou hlavu toho, co si o nich myslíš ty!