Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Láska... Slovo, které pohladí. Je to cit, který otevře každé srdce. Touha po lásce je věčná a není člověka, který by neprožil alespoň docela malou lásku. Země, kde se rozprostírá láska, leží vždy až za horizontem rozumu. Je to v podstatě směs citů, pocitů včetně starostlivosti a strachu. Člověk se snaží dělat vše možné i nemožné pro toho druhého. Z tohoto hlediska by měla být nesobecká. Někdy se promění v nevyléčitelnou chorobu, kdy zaláskovaní trpí nechutenstvím, nespavostí. Láska v rodině, to je obrovská síla soudržnosti, tolerance a někdy i velké obětavosti.
Sotva spatříme světlo světa, už nás má někdo rád. Obletují nás, hýčkají, starají se o nás, někdy se na nás i zlobí, ale to vše je láska. Rodičovská láska. A my? Jsme šťastní, že víme, že nás někdo chrání, že se můžeme přitulit, pomazlit. Je to láska, která je v našem životě velmi důležitá a nenahraditelná. Ale přijde doba puberty. Láska a starostlivost rodičů zůstává, ale nám se někdy zdá zbytečně přehnaná. Samozřejmě nám nikdy nerozumí a cítíme se ukřivdění. Ale je to pořád láska, láska mámy a táty.
Dospíváme a do našeho života přibude někdo, pro koho bychom udělali všechno. Zamilovali jsme se. Ovšem těchto lásek může být i více. Některé nám v srdci zanechávají vzpomínky, ale některé se jen tak vytratí. Ale ta pravá může trvat až do konce života. Jsme šťastní. Milujeme někoho druhého, kdo stojí po našem boku a naši lásku nám opětuje. A přijdou děti, naše plody lásky. Jako matka velmi dobře vím, když jsem své dítě pod srdcem nosila, že už tehdy jsem ho milovala.
Ta láska sílí den ze dne. I když jsou to někdy starosti, obětování, ale je to něco krásného, nepopsatelného. Dostali jsme se opět k rodičovské lásce. Bez ní bychom měli ve svém životě prázdné místo. Nepoznali bychom ty city a pocity bezpečí.
Je vůbec možné, že člověk za celý svůj život může prožít tolik lásky? Že dokáže tolik lásky dát i brát? Ale nemyslete si, na světě není jen samá láska. Bohužel je jí velmi málo, i když se celé dějiny člověka točí neustále kolem ní. Denně o ní slyšíme, píše se o ní, čteme o ní. Ale ta pravá láska se vlastně ani popsat nedá. Ta se musí prožít...