Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Často, když jezdím autobusem, mě při nastupování napadá, proč musím mít ten malý bílý, někdy i barevný papírek, který po zaplacení jízdného dostanete od řidiče.
Už jako malého mě to vždycky zajímalo a ptal jsem se proto své maminky, proč to musíme mít. Odpověděla mi, že je to kvůli tomu, kdyby přišel revizor, aby mohl zkontrolovat, jestli jsme zaplatili. Tato odpověď mi v té době stačila a já nad tím víc nepřemýšlel, ale jak jsem vyrůstal, a autobus u nás patřil k nejvyužívanějším dopravním prostředkům, začínal jsem si otázku, proč musím mít jízdenku, klást častěji a častěji. Pokaždé jsem doufal, že nějaký revizor přijde, aby zkontroloval, zda je vše v pořádku a já si potvrdil, že tu jízdenku musím opravdu mít a že revizor skutečně existuje. Bohužel ani dnes, když každý den jezdím autobusem, jsem žádného revizora nepotkal. Je to snad jako veřejné tajemství, že v linkových autobusech žádní revizoři nejsou a jízdenky jsou jen na hraní pro malé děti. Někteří lidé jízdenky sbírají a nejspíš jich mají už hodně, pokud je sbírají proto, aby mohli revizorovi dokázat, že pokaždé, když jeli autobusem, zaplatili. Ale proč by tedy museli být? Vždyť do autobusu se vždycky nastupuje předem a řidiči by museli být slepí, aby nás nechali projít bez zaplacení. Podle mě je jízdenka jen zbytečný kousek papíru, který každý stejně po vystoupení vyhodí do koše. Škoda papíru a vynaloženého úsilí na jeho výrobu, vždyť dnes je ještě vylepšen a zapisuje se na něj tepelným paprskem.
Revizoři jsou nejspíš jako blaničtí rytíři, nikdo je neviděl a přesto se věří, že jsou. Možná, aby se v autobuse lidé nenudili, zůstaly jízdenky pro zamyšlení nad jejich existencí a nebo pro zábavu malým dětem, či aby dělníci v továrnách na výrobu papíru pro jízdenky nepřišli o práci. Možná by ale lidé měli uvažovat nad lepším využitím.