ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 3.22
Hodnoceno: 9x Prosím, ohodnoť práci

Deník

Psát, nebo nepsat? Číst, nebo nečíst? To jsou slova, která mi vrtají hlavou. A já si vytvářím své vlastní názory, které náhle měním na trochu odlišné, přesto pojednávající o stejné pointě.

Osobně si myslím, že psaní deníku je jistě zajímavá věc. Člověk přeci jenom má skrytou potřebu někomu sdělovat své historky a problémy. Autor do deníku nevkládá pouze své příhody, ale také většinou část svého soukromí, část "sebe". Nemělo by snad soukromí zůstat soukromím? Něčím, co by měl vědět jen on sám a jeho nejbližší?

Ale jak už víme, lidská zvědavost někdy dosahuje neuvěřitelných mezí. Moc dobře si uvědomujeme, že do soukromí někoho jiného nemáme nijak nahlížet. Přesto skoro každého hryzá nějaká věc v hlavě, která nám říká, abychom tajemství někoho druhého odhalili. Proč? Je to snad nějaká lidská drzost?

Myslím si, že se jedná pouze o jakýsi skrytý "instinkt". Co dělají dennodenně bulváry a časopisy? Odhalují soukromí někoho jiného, nějaké celebrity. Proto jsou skoro v každé trafice nalepené upoutávající texty typu: "Odkryli jsme pro vás tajemství, má snad Pepa novou přítelkyni?" Přiznejme si to, určitě se najde spousta lidí, co na tento text reaguje jako včela na pyl.

Jak jsem již zmínil, psaní deníku je zajímavá věc. Zdá se mi však, že se liší psaní deníku, který budu číst jen já a psaní deníku, jenž je určen pro někoho dalšího. Je jedno, jestli to má být jeden člověk, skupina lidí nebo celé město. Kdyby se totiž někdo podíval do deníku, který bych si psal pouze pro sebe, zřejmě by z něho skoro nic nevyčetl. Protože je sepsaný jinak - tak, abych si při prohlížení mých starých zápisků uvědomil, co jsem dělal před pěti lety.

Jistě existují deníky, které jsou určeny k tomu, aby byly čteny ostatními. Četba těchto deníků je dle mého názoru lepší, protože "uspokojujeme" svoji touhu nahlížet do soukromí někoho jiného a dozvídáme se při tom, jak se například v dané době žilo a jaké zde panovaly podmínky pro žití.

Když jsem měl psát deník pro "někoho", tak i přes zadání toho, že máme do deníku dát kus svého soukromí, se v něm objevují skoro jasné a předvídatelné věci. Protože jak jsem říkal, tím, že bych do něho dal kus svého soukromí, bych do něho dal také kus "sebe".

Deník je převážně jakýsi život autora, sepsaný na spoustu stránek. Proto je to věc, z níž můžeme čerpat spoustu informací a jimi poté obohacovat sami sebe nebo ostatní.

Je na vás, jestli budete těmi, co "životy" jiných čtou, nebo zda budete těmi, co život píší.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: ,

   
­­­­

Diskuse ke slohové práci
Deník







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)