Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

OSNOVA:

Přítel. Opravdový přítel. Někdy nejcennější podstata života. Ale kdo to je? Musí to být jenom člověk? Jakou by měl mít povahu, vlastnosti a co naopak ne? Kdy poznám, že to není ten pravý přítel?

Přítelem bych nazvala někoho, koho dobře znám a vím, co od něj můžu očekávat a co je třeba jeho slabinou. Přítelem nám nemusí být pouze lidská bytost, protože ne nadarmo se říká: Pes, nejlepší přítel člověka. Psa určitě považuji za toho nejvěrnějšího a nejstálejšího přítele. Psi se někdy chovají mnohem lépe než kdejaký člověk a hlavně vás vyslechnou, aniž by přerušovali. Nikdy nevyzradí tajemství - další výhoda toho, že psi nemluví. Tímto se dostávám k tomu, co by měl správný přítel umět - vyslechnout, udržovat tajemství, ale taky poradit, utěšit, podržet v nejtěžších chvílích a především by měl s námi hrát čistou hru. V povaze by měl určitě mít dobrosrdečnost a alespoň špetku laskavosti a ochoty. Od pravého přítele bych nikdy nečekala zradu, lži, pomluvy nebo slova zraňující - ač třeba upřímná. To už pak není přítel. Jakmile by mi přítel něco takového provedl, už bych s ním nadále ve svém životě nepočítala.

Když mám někoho, komu věřím, s kým se mohu poradit, je to určitě výhoda sama o sobě, protože některé problémy je lepší konzultovat s někým chápavým a ochotným pomoci. Tato osoba musí být věrohodná, protože když už se s něčím svěřím, tak jen tomu, o kom vím, že si to nechá sám pro sebe a více lidí se to nedozví. Další výhodou je, že s přítelem mohu trávit volný čas, protože opravdový přítel si najde čas vždycky. To platí i u toho, když potřebuji pomoci například s učivem ve škole. Spoléhám na to, že přítel poradí, vysvětlí, ukáže a třeba i procvičí.

Nevýhodou a zároveň nejhorší věcí, se kterou se můžeme v přátelství setkat, je špatný odhad a pozdější obrovské zklamání z neúspěchu. Když se člověk přetvařuje jen proto, aby třeba zjistil důvěrné informace a pak je mohl dále využít pro své vlastní potřeby.

Dávejme si pozor, komu se svěřujeme a s kým se stýkáme. K příteli bychom se měli především chovat tak, jak chceme, aby se přítel choval k nám. Pravý přítel je pro mě nenahraditelným a hlavně nevyměnitelným a cením si toho, že ho mám.