ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 2.00
Hodnoceno: 14x Prosím, ohodnoť práci

Šatlava - muzeum vězeňství

V pátek 10. února 2012 jsem se zúčastnil zajímavé prohlídky muzea vězeňství v Uničově.
Přichystal jsem si 20 Kč k zaplacení sníženého vstupného a vyrazil. V 15 hodin jsem byl na místě. S nadšením jsem vstoupil dovnitř a uhradil zmiňovanou částku ženě, která stála u vchodu. Zařadil jsem se k malé skupince lidí, kteří nedočkavě čekali na průvodkyni.

Po pěti minutách se nás konečně ujala a my mohli vyrazit. Vydali jsme se úzkou betonovou chodbou a vstoupili do první cely, kde byla dřevěná figurína vězně. Trestanec ležel na slámě a k sobě měl připoutanou železnou kouli. Umím si představit, jak to muselo být pro vězně těžké. Dále jsme navštívili ještě celkem sedm dalších cel, ale nadchla mě jen jedna z nich, protože v ní seděla loutka ženy. Dozvěděl jsem se, že tu byly vězněny i ženy lehčích mravů, protože to tehdy byl trestný čin. To jsem do této doby nevěděl.

Po názorných prohlídkách kobek jsme zavítali do zachovalé vězeňské kaple. Zde měli delikventi v rámci své nápravy zpytovat svědomí. Seděli zde na tvrdých dřevěných lavičkách bez opěradel, aby neměli žádné pohodlí. V průčelí pokoje stojí socha sv. Barbory, kterou zhotovil Jiří Antonín Heinz.
Potom nastala malá přestávka a my si mohli místnost důkladně prohlédnout.

Dále jsme zavítali na zadní dvorek muzea, kde se pod dohledem procházeli vězni 1. poloviny 18. století. Opodál jsme krátce nahlédli do místností strážných a pozdravili velitele věznice Šatlavy. Po krátkém okomentování zákonů tehdejší doby jsme se konečně dostali do komnaty s mučícími nástroji.
Tento pokoj byl pro mě nejzajímavější. Mohl jsem si zde sám na vlastní kůži vyzkoušet několik nástrojů, kterými se zde mučili vězni. Osobně jsem otestoval různé druhy pout, kopii španělské boty, ale cejch a palečnici jsem si raději jen ohmatal. Dovedu si představit, jak to muselo být bolestivé.
Po krátkém prozkoumání nás průvodkyně zavedla zpět na úplný začátek expedice.

Zde před nově zrekonstruovanou věznicí jsme se nakonec rozloučili a já doufám, že takových prohlídek ke zhlédnutí se mi v budoucnu naskytne ještě mnohem víc.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: ,

   
­­­­

Diskuse ke slohové práci
Šatlava - muzeum vězeňství







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)