Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

V jednom velmi opuštěném domě na kraji velmi opuštěného města bydlí dva velmi opuštění lidé. Mysleli byste, že v tomhle domě by se každý svou samotou utrápil, ale tihle dva už se svou opuštěností žijí tak dlouho, že ji prostě nevnímají, nebo jí říkají klid, aby to neznělo tak hrozně...

V přízemí žije starší muž, jenž vždycky nějak vyčníval ze společnosti. Jako dítě si raději četl, než by si hrál s ostatními. Když pak začali spolužáci chodit na rande, on začal hrát šachy. Později se stal spisovatelem, vydal pár úspěšných knih a odstěhoval se za město.
Žena, která žije v prvním patře, měla naopak vždycky spoustu přátel a velkou rodinu. Pak se ale celá její rodina vybourala v autě a ona zůstala sama. Nikdy už si pak nenašla opravdové přátele, a tak se radši přestěhovala sem, kde jí její blízké nic nepřipomínalo. Ta žena byla vždycky zvyklá na spoustu zvuků, takže jí připadalo hrozné, že najednou nikdo kolem ní nemluvil. Začala proto sbírat hodiny a budíky, protože jejich tikání ji uklidňovalo a naplňovalo místnost aspoň nějakými zvuky... Mnoho budíků znamená také mnoho baterií, a tak žena každý měsíc vyhazovala celý pytel baterek.

A právě zde se osudy těchto lidí setkávají. Muž, který bydlel v přízemí, jednoho dne našel před domem plný pytel baterek. Viděl v tom jakési znamení. Vzal si baterie domů a roztřídil je do krabiček. Baterie se před domem začaly objevovat s železnou pravidelností. Byly zde monočlánky i velké baterie, a tak si muž založil jakousi zvláštní sbírku.

Osud je nevyzpytatelný, jednoho dne se tak potkali muž se ženou před domem, zrovna když šla žena baterie vyhodit a muž sebrat.
"On si bere moje baterie," polekala se žena. "Jistě mě tajně miluje, a tak chce mít u sebe aspoň něco ode mě..."
"Ona sem ty baterie nosí," pomyslel si muž. "Jistě mě tajně miluje, a tak mi je sem dává, aby mi s mou sbírkou pomohla."
Oba se natolik vyděsili, že už by neměli být sami, že se oba svých sbírek raději vzdali a byli zase sami.

Před jedním velmi opuštěným domem leží v blátě hromada budíků a baterek a nad nimi ve dvou opuštěných bytech stále žijí dva opuštění lidé, kteří se bojí opustit svou samotu... Život je podivný...

Slovenskou verzi této slohové práce naleznete na adrese:

• www.slovensky-jazyk.sk/slohovky/poviedky/opusteny-dom.html