Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Seděl jsem u stolu dlouhého osm metrů a snažil se sedět, jako - jak se říká - když mám v zádech pravítko. Můj strýc Burbas, který na mě s odporem hleděl z druhého konce stolu, by klidně byl schopen mi k zádům pravítko přitlouct doopravdy, ani by nemrkl. Má mě na krků už celý můj bídný život a jeho jediným cílem je zbavit se mě. Ovšem jeho "šetrným" způsobem - oženit mě. Takže tu teď sedím a čekám na svou, v pořadí třicátou první nevěstu. Jen s velkými potížemi jsem se zbavil těch ostatních, takže mě velice zajímalo, jakou pohromu mi objednal strýc Burbas tentokrát. Najednou zazvonil zvonek. Veškeré mé naděje, že by nevěsta záhadným způsobem nedorazila, zhasly.
"Jdi otevřít, chytráku!" sykl na mě strýc, ovšem jakmile jsem se poslušně zvedl, vstal také a řekl:
"Jdu otevřít já, ty by jsi to ještě zkazil hned na začátku."
Sledoval jsem jeho záda, jak míří ke dveřím, a jeho ruku, jak sahá na kliku. Do místnosti se hned po otevření dveří začala linout nepříjemná ženská vůně, podle všeho si moje budoucí nevěsta potrpí na obzvlášť drahé voňavky, a ještě víc si potrpí na to, aby si jich na sebe nastříkala co nejvíce.
"Dobrý den, dámo, tedy madam," slyšel jsem brekotit strejdu a šel jsem se sám na vlastní oči podívat, jakou "madam" mi osud přihrál do cesty tentokrát. Jakmile jsem ji viděl, málem jsem upadl do mdlob. Ne obdivem, ale hrůzou. V duchu jsem si říkal, že moje budoucí nevěsta se sotva protlačí dveřmi. Na výšku byla o hlavu menší než já, ale šířka? Do šířky jejího těla bych se vešel třikrát!
"Pojďte dál, už vás netrpělivě čekáme!" začal opět brebentit Burbas a upravil si kravatu.
"Ale -" chtěla něco namítnou špekatá paní, ale to už ji můj strýč tlačil dovnitř a v další pidisekundě už zmizel v kuchyni, aby došel pro jídlo. Vběhl jsem za ním a zoufale na něj sykl:
"Vždyť mě zalehne!"
Burbas si jen odfrkl, narovnal si svůj věčně křivý knír, vytlačil mě ven a sám šel za mnou i s přichystaným obědem.
Po obědě má budoucí chtěla vstát ze židle, ovšem její tlusté boky způsobily, že jí na zem spadla její taška a vysypala se. Bylo v ní plno dopisů.
"Děkuji za oběd," řekla, podala Burbasovi dopis a odešla. Když byla zády a tlačila se ze dveří, všiml jsem si ještě, že má v pořadí 31. nevěsta má na tašce logo místní pošty...