Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Na hodině českého jazyka nám paní učitelka zadala úkol, abychom napsali slohovou práci na téma Pohled z okna. Následující víkend jsem se tedy pustila do práce...

Jelikož bydlíme v panelovém domě, z mého pokoje mám opravdu veliký výhled do okolí. Vždy se najde něco, co mě zaujme. Nedávno skončilo léto, a jak to tak bývá, přišel chladný podzim. Slunce se pomalu, ale jistě začalo schovávat za šedivé mraky, ze kterých často prší. Stromy přicházejí o své pestrobarevné listí, zvířata si připravují obydlí na zimu a všechno utichá.

Ten klid ale ničí ledový vítr i hluk aut a všech možných dopravních prostředků - mám totiž výhled na rušnou silnici. Hned pod okny mi stojí autobusová zastávka, na níž netrpělivě čeká několik lidí.

Za zastávkou se nachází široké pole, kde si hraje několik veselých dětí. Děti jsou dost špinavé, protože pole nedávno zorali zemědělci, tím pádem jsou celé od bláta, ale to jim nebrání ve hře. Kousek dál od dětí se line cyklostezka, po které uhání dva cyklisté. Štěkají na ně psi z opodál stojících starších domků.

Za těmito domečky se vypíná kopec, na němž se před několika roky vybudovaly ohromné a drahé novostavby. Na jedné z nich momentálně pracují dělníci. Jejich práci jim vážně nezávidím, v takové zimě by se mi stavět nic nechtělo.

V dáli za kopcem vykukuje tmavý hluboký les, ve kterém se všechno živé brzy začne pomalu připravovat na bílou zimu. Příroda upadne do zimního spánku a probudí se zase až na jaře.

Mám ráda pohled z mého okna, jen možná není tak veselý, jelikož nastal podzim, jenž je pro mě smutný a nostalgický. Kdybych tuto práci psala na jaře, byla by určitě odlišná.