ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

   
­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 4.00
Hodnoceno: 1x Prosím, ohodnoť práci

Tomáš Baťa

Tomáš Baťa se narodil 3. dubna 1876 ve Zlíně jako šesté z dvanácti dětí do rodiny s dvousetletou ševcovskou tradicí, kde otec zaučoval potomky do řemesla už od dětství. Matka zemřela, když bylo Tomášovi deset, otec se znovu oženil a přestěhoval s rodinou i živností do Uherského Hradiště. Tady se Tomáš ve škole prvně důkladně potkal s němčinou.

Hodilo se mu to, když se pak ve svých patnácti letech po neshodě s otcem vydal do rakouské Vídně. Se sestřinou finanční pomocí tam začal na vlastní pěst, jenomže bez úředního povolení a znalosti trhu to nemohlo dobře dopadnout. Vrátil se tak kajícně k otci, ovšem ne na dlouho.

V osmnácti se s bratrem a sestrou nechali z rodinného podniku vyplatit a ve Zlíně si založili vlastní živnost. S pomocí domácích dělníků začali vyrábět valašské houněné prošívané boty, jenže po roce se ocitli v dluzích. Když odešel starší bratr Antonín na vojnu, Tomáš se ujal vedení podniku, který se pokusil zachránit.
"Suroviny nosil jsem na zádech z otrokovického nádraží od půlnočního vlaku, deset kilometrů od Zlína. Do rána jsem s jedním dělníkem nakrájel materiál a ráno vydal dělníkům. Dělníci pracovali ve dne v noci, až bylo dílo hotovo. Pak zase dělníci vyspávali a já jel v noci odvézt zboží, dovézt novou surovinu a i peníze na výplatu... Sám jsem nakupoval materiál, sám jej pořezal nebo střihal, sám rozdělil mezi dělníky, sám přijal a prohlédl pár po páru, sám vyplatil dělníky, sám provedl všechno knihování a vyúčtováni..."

Do roka byli bez dluhů, jenže přišla další katastrofa. Zkrachovala firma, u které měli uložené směnky. Mnohé to zruinovalo, ale Tomáš Baťa se nevzdal. Rozhodl se šít boty z plátna, daleko levnějšího a dostupnějšího než kůže. Plátěné boty s koženou podešví a špičkou, zvané "baťovky", šly díky reklamě záhy na dračku. Byly tak laciné, že si je mohl pořídit skoro každý, snad poprvé se lidem vyplatilo koupit si nové boty a nenechávat opravovat staré. Tomášovi se povedlo vytvořit nový trh, jehož osmdesát procent sám pokryl.

Sotva však začala firma A. Baťa vzkvétat a rozrůstat se, její zakladatel Antonín těžce onemocněl tuberkulózou. Do čela podniku s již pozměněným názvem T&A Baťa se postavil Tomáš, jenž pak v osmadvaceti letech odjel na zkušenou do Ameriky. Nechal se zaměstnat u pásu ve Fordově továrně a bedlivě pozoroval, jak to tam chodí. Po roce se vrátil s novými plány a nadšením pro americký způsob řízení. Nově rozjel propagaci, která později vyústila až ve známé heslo Náš zákazník - náš pán, pořídil výkonnější stroje, zavedl dvousměnný provoz a také přitvrdil vůči zaměstnancům. Za vadnou práci byly srážky ze mzdy, a když odbory zorganizovaly stávku, všechny stávkující propustil a nabral místo nich nekvalifikované síly.

Aby takovým situacím předešel, začal si Tomáš později sám vychovávat zaměstnance v Baťově škole práce. Studenti se společně učili, pracovali i trávili volný čas, společně bydleli v internátech a potom v koloniích, v tzv. Baťových domcích, které vyrostly na svazích Zlína. Tenhle kolektivismus posiloval vědomí sounáležitosti k firmě, kde se všichni včetně šéfa nazývali spolupracovníky bez ohledu na služební postavení. Zainteresovanosti zaměstnanců na firemní prosperitě dosáhl Tomáš zavedením samosprávných dílen a odpovídajícího platového systému. Ze Zlína se postupně stala "moravská Amerika" - moderní výstavba zahrnovala školy, nemocnice, kulturní zařízení, vědecké ústavy, filmové ateliéry. Není divu, že Tomáše zvolili zlínským starostou, jímž pak byl nepřetržitě devět let (1923–1932) až do své smrti.

V letech před Tomášovou smrtí dosahovalo baťovské impérium vrcholu. Obchody, s cenami končícími typickou devítkou, stály nejen v každém československém městečku, ale prakticky na všech kontinentech. Po světě přibývaly i firemní filiálky, mnohdy obklopené novými městy podobnými Zlínu. Výroba obuvi zůstávala nadále stěžejní, kromě ní se však podnikatelské aktivity rozrostly i do oblastí s ševcovinou nijak nesouvisejících. Značka Baťa se stala celosvětově uznávaným symbolem odvážného a úspěšného podnikání, byť si spousta malých ševců, kteří nebyli s to čelit baťovské velkovýrobě, myslela něco jiného.

Tomáš Baťa zahynul 12. července 1932 poté, co se jeho osobní letoun Junkers F 13 za mlhy zřítil krátce po startu z firemního otrokovického letiště.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Getner, 06.09.2016

­­­­

Diskuse ke slohové práci
Tomáš Baťa







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­