Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Ernst Friedrich Christoph "Fritz" Sauckel se narodil 27. října 1894 v německém Hassfurtu nad Mohanem u Bamberku v rodině poštovního doručovatele a švadleny. Byl jedináček. Navštěvoval místní školy a docházku ukončil, když jeho matka onemocněla. Od svých patnácti let se plavil v norském a švédském obchodním námořnictvu. Na lodích procestoval celý svět a postupně dosáhl hodnosti palubního poddůstojníka.

Na začátku první světové války sloužil u německé obchodní lodi, která byla zajata na své cestě do Austrálie. Do Německa se mohl vrátit zase až po válce.

V letech 1922-1923 studoval strojírenství v Ilmenau.
Roku 1923 vstoupil do NSDAP (číslo členské legitimace 1395). V tomto roce se také oženil s Elisabeth Wetzelovou, s níž měl deset dětí. Zůstal členem strany i přes její dočasný zákaz, aby v roce 1925 zase své členství veřejně obnovil.
Stal se gauleiterem (stranickým župním vedoucím) v Durynsku (1927) a členem místní vlády (1929). Také získal čestnou hodnost SA, následně i SS-Obergruppenführera.

Po uchopení moci nacisty v roce 1933 se stal durynským říšským regentem a členem Reichstagu. V první polovině války zastával funkci říšského komisaře obrany pro oblast Kasselu (Reichsverteidigungskommissar Wehrkreis IX).

21. března 1942 byl na doporučení Martina Bormanna jmenován hlavním zmocněncem pro pracovní nasazení (Generalbevollmächtigter für den Arbeitseinsatz).
Pracoval na ekonomickém "čtyřletém plánu" přímo pod Adolfem Hitlerem. Řídil a kontroloval německé pracovní síly. Kvůli narůstajícím požadavkům zahájil nábor pracovníků mezi obyvateli okupovaných území. Počet dobrovolných pracovníků byl naprosto nedostačující, a tak byly za několik měsíců započaty nucené obvody. Z 5 miliónů nasazených pracovníků pouze asi 200 tisíc nastoupilo dobrovolně. Většina těchto lidí pocházela z východních území a metody jejich získávání byly velice násilné.

Po válce byl norimberským soudem obžalován mimo jiné z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. O totálním nasazení tvrdil, že nemělo "nic společného s vykořisťováním, šlo o ekonomický proces podpory zaměstnanosti." Popíral to, že se jednalo o otrockou práci, že docházelo k úmrtím z pracovního přetížení, k týrání a špatnému zacházení.
Jako řada dalších byl i on oběšen 16. října 1946. Jeho poslední slova zněla: "Ich sterbe unschuldig, mein Urteil ist ungerecht. Gott beschütze Deutschland!" (Zemřu nevinen, rozsudek nade mnou je nespravedlivý. Bože, chraň Německo!)