Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• poznámka k tématu: jedno ze zadání písemné práce z češtiny pro maturitu 2014 (podzim) znělo Kde lišky dávají dobrou noc
• líčení noci na vesnici (funkce výchozího textu inspirativní)

Nastal letní večer, vzduch je prosycený opojnou vůní odkvétajících stromů. Nebe září, hvězdy visí jak lampy na ztemnělé obloze pod dozorem chladně vyhlížejícího měsíce.

Snesl se soumrak nad vesnicí. Nad hlavou mi právě prolétl černý stín, křídla svým pohybem rozproudila vzduch. Cítím na své tváři pohlazení vánku. Zvedá se vítr. Vlhká vůně jehličí a hub, ten omamný koktejl vůní, nese se z blízkého lesa.

Noc přikryla krajinu závojem tmy. Slyším ticho, přerývané občasným štěkotem psů a burácením aut z nedaleké dálnice. Sedím v křesle na zahradě u domu a představuji si cestu směrem přes ves. Lemovaná je košatými stromy, jež ve světle noční oblohy své koruny přede mnou uklánějí, jako by mne vítaly. Pomalu se přede mnou otevírá jako náruč menší plácek obklopený několika staršími staveními. Za jedním z nich zaleskne se hladina rybníčku. Křišťálové zrcadlo. Jen zářivý měsíc je svědkem žabího koncertu. Dirigent bez taktovky.

Slyším občasné šplouchnutí vody, když rybka lačná po vzduchu vyskakuje nad hladinu, aby se s pleskotem opět ponořila zpět do vody. Je to krásná scenérie, chvíle, kdy se zastaví dech, rozbuší srdce a mozek se snaží uchovat si v paměti každou vteřinu této úžasné podívané.

Kapky padající rosy máčí mi bosé nohy. Otřásá mnou chlad. Přes zahradu rychlostí blesku přeběhla kočka, černá jako noční obloha před bouřkou. Její hbité hladké tělo připomíná pantera, predátora noci.

Doléhá na mě únava, zkřehlé tělo ubírám směrem k domovu za doprovodu cvrčků. Obloha již dávno ztratila svůj jas a měsíc se schoval za oponou z mraků. Na cestu mi svítí jen pouliční lampa, která svým světlem přitahuje hejna bzučících komárů. Pomalu se nořím do krajiny snů, zatímco noc žije dál svým životem.