Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Někomu připadá moc veliké, moc šedé a moc hlučné, někomu naopak krásné a prostorné. Kamenné velkoměsto.

Město - čarovná a kolosální metropole plná věží, tyčících se až k oblakům, i mrakodrapů z cementu a skla, přes které občas není vidět ta oslepující záře naší nejbližší hvězdy.
Plná malých cihlových domků, v nichž bydlí prostí lidé, a kamenných masivů na okrajích města, jež si mohou pořídit pouze ti nejbohatší z nás.
Plná kaváren, ve kterých lidé pracují, jí, sní a baví se s přáteli. Ať už reálnými nebo těmi, které znají pouze z monitorů svých chytrých přístrojů. Při tom dýchají tu omamnou vůní čerstvé kávy, ochutnávají její skvostnou nahořklou chuť a poslouchají jemnou hudbu, linouc se z všudypřítomných přehrávačů.

Jen tam se vše tak trochu zastavuje. Uvnitř se stáváte pozorovatelem. Vidíte to skvostné dění. Jak se vše pohybuje, jak se auta předjíždějí, jak všichni spěchají, pokřikují na sebe a zírají na zářící reklamy.

A když vyjdete ven, pohltí vás dav. Jdete tam, kam jde on, posloucháte jeho šum a cítíte směsici všeho možného. Mastný zápach spálených hotdogů, nepříjemný puch zpocených obyvatel a vánek chemikálií z blízké prádelny.

I když se setmí a slunce zajde za horizont, nic se nezastaví. Lidé se stále někam ženou, smějí se a popíjí alkoholické nápoje za neonového svitu namísto těch živých diamantů na obloze. A to je na velkoměstu krásné - nikdy nespí, stále žije, stále vydává svůj chaotický šum...