ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

   
­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 2.23
Hodnoceno: 91x Prosím, ohodnoť práci

Smutná zimní krajina

  • poznámka k tématu: jedno ze zadání písemné práce z češtiny pro maturitu 2019 znělo Zimní krajina a jednalo se o líčení zimní krajiny (funkce výchozího textu inspirativní)

Ráda se procházím zimní krajinou, a tak jsem se jednoho únorového dne vypravila do našeho lesa.

Ptáčci už mě nevítali a nesdělovali mi nejčerstvější ptačí drby. Dávno už odlétli na jih za teplem. Studený nezbedný vítr donutil stromy, aby se mi pod tíhou sněhových čepic pěkně uklonily a vytvořily tak bránu do říše sněhové královny. Všude kolem bylo ticho, ani vrabčák nezazpíval, ani datel nezaťukal do stromu. Na pavučině se třpytily krůpěje tajícího sněhu, které přes noc zmrzly. Jindy obyčejná pavučina vypadala jako svatební závoj sněhové královny.

Uprostřed lesa vzdorovala tuhé zimě a čipernému chladnému větříku stará lípa. Tady již prožila několik krutých zim, na rozdíl od mladých ustrašených zajíčků, kteří viděli sníh poprvé. Sněhové vločky lehčí než pírko a studenější než led jim padaly na čumáčky, a proto se schovávali pod kořeny této lípy. Máma zaječice už k nim spěchala od krmelce, a tak jsem šla raději dál.

Les se mi zdál poněkud smutný. Vše kolem mě spalo. Stromy, které se na podzim zbarvily do barev, jenž by ani malíř nenamíchal, opadaly a sněhová královna je přikryla pod sněhovou peřinu. Potůček, jenž si ještě nedávno poskakoval vesele mezi kamínky, náhle utichl. Ovšem na studánku opodál nebyl smutný pohled. Zmrzla až na dno, ale mráz na ni namaloval krásně rozkvetlou růži, jež jako by ohlašovala blížící se jaro.

Po nebi se k lesu připlížili dva mohutní berani plní sněhu. Chladný vítr oznamoval, že se blíží hustá chumelenice. Všichni lesní tvorové se schovali do svých nejbližších útočišť a i já jsem se vydala zpět domů. Mé kročeje se bořily do sněhu a vítr mi pomáhal se z hlubokého sněhu dostat.

Konečně jsem dorazila domů. Vykoukla jsem ven, kde už vítr řádil a pohrával si s hrudkami sněhu, které padaly z mohutných zamračených beranů. Dnes jsem zjistila, že procházka zimní krajinou není tak veselá.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: ,

­­­­

Diskuse ke slohové práci
Smutná zimní krajina







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)