Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Je tma. Z příjemného snu mne budí příšerné pípání mého mobilu. Mám pocit, že je krátce po půlnoci a že jsem jediný člověk na světě, který musí vstávat. Ještě že stejný osud potkal také mého bratra i otce! I když obsazená koupelna po ránu k vaší dobré náladě moc nepřispěje!
Uvědomuji si, že mám docela hlad. Otevřu zásuvku s pečivem, avšak na dně šuplíku na mě zírají pouze dvě okoralé patky chleba, z nichž ta druhá začíná zvolna plesnivět: "Zase jogurt!" pomyslím si a vyndavám z lednice nízkotučnou bílou hmotu. Po dvou lžičkách mne však pohled na hodiny důrazně upozorní, že je nejvyšší čas urychleně opustit rodinnou základnu. Po krátké rvačce s bratrem o právo usadit se na přední vyhřívanou sedačku v autě, dopadám na sedačku zadní. Opět jsem prohrála a hrubá mužská síla znovu zvítězila!

Naše vozidlo proklouzlo mezi šedivými předměstkými domy a za tichého předení dieselového motoru vyrazilo směrem k hlavnímu městu. Krematorium na kraji města sice ještě nebylo vidět, ale záblesky prvních ranních paprsků za okamžik dopadly na mohutná a hladká těla chladících věží místní elektrárny. V zatáčce u Buštěhradu jsem již měla docela dobrou náladu a když se za několik okamžiků na silnici před námi objevila zácpa, začala jsem věřit, že dnešní den začne velmi příjemným zmeškáním písemné práce z češtiny o první vyučovací hodinu. Má naděje však netrvala dlouho, neboť za okamžik dorazila policejní hlídka. Usměvaví a milí policisté vyřešili vzniklou dopravní kalamitu během pár minut a mi pokračovali směrem ku Praze. Krajina podél dálnice mi ubíhala stále rychleji a kovová svodidla vytvářela podél silnice stříbrný lem. U letiště nad naším autem přeletělo s velkým hlukem letadlo, které zřejmě přiváželo opálené turisty z dalekých exotických krajů. Břicho letadla, naplněné kufry se špinavým prádlem a kýčovitými suvenýry pro příbuzné, se ladně položilo na přistávací dráhu a já si uvědomila, že jsem od konce prázdnin byla nejdále u babičky v Mělníku.
Poklidnou idylu dálniční jízdy náhle vystřídal uspěchaný ruch velkoměsta. Silnice kolem nás se zaplnila auty s nervózními řidiči. Dusnou atmosféru metropole dokreslovaly dunivé rockové rytmy, linoucíce z rádiové stanice Beat. Na přechodu u nočního baru Dransy se nám do cesty přimotala přiopilá partička vracející se z tohoto vyhlášeného podniku. Několik elegantně oblečených mužů spěchalo k prosklené budově bussines centra do každodenní bitvy o úspěch a peníze. Pocítila jsem touhu po nezávislosti a atraktivní práci.
Naše auto prokličkovalo mezi parkujícími autobusy a zastavilo před hotelem Diplomat. Ranní jízda va vyhřátem autě skončila a já se vydala směrem ke škole za novými vědomostmi a vzděláváním.