Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• poznámka k tématu: jedno ze zadání písemné práce z češtiny pro maturitu 2019 znělo Zimní krajina a jednalo se o líčení zimní krajiny (funkce výchozího textu inspirativní)

Je krásné zimní odpoledne, já se procházím zasněženou krajinou a obdivuji tu krásu všude kolem sebe. Všude leží bílá peřina sněhu lehká jako peříčko, avšak studená jako led. Když slunce zasvítí svými paprsky na zem, sněhová peřina se v krajině leskne a třpytí jako moře drahokamů. Zcela holé stromy, bez jediného lístečku, odpočívají pod tíhou sněhové čepice, občas ale zafouká vítr a studená pokrývka z nich opadá. Ovšem na jaře, až slunce vyšplhá vysoko na oblohu, dostanou stromy nové, krásně zelené ošacení. Rybník spí pod ledovým zrcadlem, na které dopadají další a další sněhové vločky, jež ihned po dopadu umrzají a tvoří stále silnější vrstvu ledu. Brodím se sněhem jako nějakou bažinou, avšak tahle bažina je bílá a studená.
Najednou se zvedne vítr, unáší sněhové vločky ze stromů, ze země, ze střech domů a sněhová vlna se náhle valí přímo na mě. Zavírám oči a cítím velký chlad na tváři. Když vítr ustane, otevřu je, podívám se na sebe a směji se sám sobě - vypadám jako sněhulák.