Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Ke svému líčení jsem si vybral naši chatu, která se nachází ve vesnici Dolní Suchá, poblíž města Hrádek nad Nisou. Ve všech částech dne na mě působí velice uklidňujícím dojmem.
Ráno, když ji vezme do své mrazivé náruče mlha, mi připadá, jako když je zahalena obrovskou bublinou, ve které se téměř celá ztrácí. Na trávě jsou malinké kapičky rosy, které připomínají malé třpytivé diamanty. Jakmile ale slunce při své cestě na obloze vystoupí o trochu výše, v tom okamžiku to vypadá, jako by ty diamanty někdo sesbíral. Najednou jsou slyšet ptáci, jak po svém probuzení zpívají krásné melodie, které trochu přehlušuje zvuk traktoru z blízkého pole. Jakmile slunce postoupí nad moji hlavu, celá příroda se rázem rozzáří a okna naší chaty vypadají jako malé žárovky. Po chvíli začne být teplo trochu únavné a je to vidět i na květinách na oknech, které žadoní o trochu té spršky. Zanedlouho se slunce posune zase o trochu dál a téměř se schová za hory, které se v tu chvíli jeví, jako kdyby hořely. Květiny se cítí také už trochu lépe než v poledním žáru. Ke konci dne se slunce schová úplně za obzor a celou krajinu zahalí hustá tma a její dlouhá ruka zakryje i naši chatu. Jediná světla, která trochu prosvítí krajinu, jsou hvězdy na obloze a měsíc, který připomíná sedláka hlídajícího své ovce. Často slyšíme takové zvláštní bušení na střechu. Dlouho nám vrtalo hlavou, kdo vydává takové zvuky, ale později jsme přišli na to, že za to mohou malí netopýři.
Na naši chatu jezdíme zejména o prázdninách, abychom si odpočinuli od rušného města. Naše chata je jedno z mých nejoblíbenějších míst a rád se tam vracím.