ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 2.03
Hodnoceno: 277x Prosím, ohodnoť práci

Mé nejoblíbenější místo

- subjektivně zabarvené líčení

Nevím, čím to je. Sedím tu teprve potřetí. Cítím, že tohle místo je mé nejoblíbenější. Vím, že kdykoliv sem přijdu, bude to tu stejné jako minule, předmi-nule a i kdykoliv příště. Nějak podivně magicky to tu na mě působí...
Vzduch překrásně přátelsky voní, ne jako ve městě. Když zavřu oči a nadechnu se, jako by ve mně najednou proudilo všechno to dobré - ohromná síla, kouzelné světlo, čistá láska a krása, průzračná čistota, srdečné přátelství a mír. Při výdechu zase pociťuji, jak ze mne odchází černočerná těžká tma, zlá nenávist, hloupá žárlivost, závist, veškerá moje bolest, smutek, každodenní stres a vnitřní spory. To vše na jediný nádech a výdech.
Tráva je tu tak nebesky hebká, jako by ji každý den třikrát čtyřikrát česaly mořské víly jemným hřebínkem na dětské vlásky. Připadám si, když tu tak ležím, jako v nebi. Jako bych plula po obláčcích, mlžných chomáčcích sněhobílé vaty. Teď na té trávě sedím a hladím dlaní kámen, porostlý něžným měkkým mechem. Nádhera! Vyrostl tu i strom, veliký, vlasatý, ramenatý obr - stříbrný modřín. Jeho kůra vypadá trošičku jako šupiny kapra, jež míváme každoročně k Štědrovečerní večeři. Jehličí bodá při dotyku prstů asi jako rybí kosti v krku. Ale to přece nevadí!
Na zemi, u obrovitého kulatého kmene s tvrdou kůrou, leží pár šišek. Což mi okamžitě připomnělo veverky. Ty malé, zapomnětlivé zlodějky, tvorečky s rezatým až hnědým kožíškem. Naposledy jsem jednu viděla v parku - utíkala a držela šišku. Pokaždé, když jsem tady, na tomto nádherně odlehlém místě, vzpomínám a přemýšlím. Ta atmosféra mne k přemítání nad sebou vždy nabádá. Je to taková malá přírodní zpovědnice, ale bez zpovědníka. Každý občas potřebuje samotu, tady jí mám víc než dost! Někdy zaslechnu štěbetání a švitoření ptáčků, kteří mají hnízda na modřínu, tyčícím se nade mnou do výšky.
Rozhlížím se kolem. Úchvatné a nepopsatelné! Ale pokusím se. Vysoký, starý, avšak stále zdravý jehličnan, u něj leží zaoblený kámen velikosti čerstvě narozeného slůňátka. To celé je částečně zahaleno mlhou, přízemním oparem. Krajina za touto scenérií není vidět, ztratila se v dálce. Fouká tu studený vítr, sem tam dokonce až ledový. Líbí se mi, že tohle místo není jako ta ostatní.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: cherissé, 12.04.2006

   
­­­­

Diskuse ke slohové práci
Mé nejoblíbenější místo







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­