Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Bouřka, dcera matky Přírody, je jako pták Fénix. Na zimu umírá, aby se na jaře mohla opět narodit. V ten čas je z ní pospávající malá holčička, co si jednou za čas popláče a zakřičí.
Elektrický bičík, jenž jí dala matka do vínku, působí jako nevinné chrastítko. Hračky v jejím pokoji k ní občas upřou své pohledy, natáhnou ruce a nechávají po hřbetech svých dlaní stékat její slzy.

Začátkem léta už je z bouřky velká slečna - rozmazlená, marnivá a náladová. Chvíli pozoruje, jak si hračky pod nebeským lustrem zvelebují své domky a zahrádky, ale to není nic pro její povahu. Proč jsou všichni v klidu? Začne se oblékat do černých šatů s šedými rukávy. Na krk zavěsí náhrdelník s ledovými perlami a do ruky uchopí svůj bičík. Takto oblečená začne tančit po pokoji. Hračkám se tanec líbí a nadšeně upínají svůj zrak na nebe. To slečnu dopaluje. Přestává tančit a začne pobíhat po pokoji ze strany na stranu. Vzduch zvedající se od pohybu jejích šatů se mění v intenzivní vítr. Hračky zpozorní a ukrývají se do svých domků. Bouřka - jako by tomu chtěla zamezit - začne nad hlavou mávat svým elektrickým bičem. A začne brečet. Jarní pláč se mění v nepříjemný brek. Roztrhne svůj ledový náhrdelník a vztekle hází jeho perly na příbytky svých hraček. Občas mrskne bičem k podlaze a rozbije pár stromků a autíček na její herní podložce. Je spokojena - hračky vystrašila a vše, co je jim drahé, zničila.

K podzimu už její temperament slábne. Občas o sobě nechá vědět svým křikem, ten je však slabý a bezmocný. Madam to dobře ví a radši v klidu sleduje, jak se její hračky připravují na období, kdy Ona nebude žít.