Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

OSNOVA:

1. Normality
2. Odměna věrných
3. Něco málo na zamyšlení

Tak a je to tady, Mistrovství světa v hokeji se k nám zase po roce vrací... A s ním i všechny jeho záležitosti a podivnosti, které se stávají běžnou realitou. Například si můžeme říct, že je vše v pořádku, když národní kádr změnil hlavního trenéra po minulém šampionátu nebo že nový kouč slibuje, že letos bude herní morálka a výkon výrazně lepší či že hokejisté z NHL masově odmítají pozvání reprezentovat svou zemi, aby bojovali proti hokejovým velmocím, jakými jsou Dánsko či Norsko, doufajíce, že se jim tak těžké soupeře podaří i porazit.

Letošní rok není výjimkou. Trenérský post převzal pan Růžička (aneb "ten se žvýkačkou") po panu Hadamczikovi (čili po tom, "jemuž nelze rozumět ani při tiskové konferenci v přítomnosti mikrofonů"). Rovněž se rozdalo pár slibů a v neposlední řadě dorazily i omluvenky hráčů ze zámoří se vzkazem: "Odpočívám po náročné sezóně!" Avšak ta hrstka výjimek - pozor, dostáváme se k letošním specifičnostem - byla náležitě odměněna v podobě častých návštěv toalet. Ach, ty eufemismy mají své kouzlo. Myslím si, že určitě není lehké hrát s křečemi v břiše a zároveň s myšlenkami na všechno ostatní, jen ne na hokej, navíc za podpory trenéra, jenž na vás neustále řve: "Vy hrajete úplný ho*no!"

A proto bychom měli své názory na výkony hráčů trochu mírnit, protože ne vždy vidíme úplně všechno. A má to i svůj druhý důvod. Jakmile začneme před televizí nadávat a pomlouvat naše hokejisty, ihned na to zareagují naše manželky, matky, sestry a jim podobné s návrhem: "Tak to přece přepni, ne!?"
Vnější vlivy jsou záludná věc a je třeba jim odolat. Když na konci zápasu navzdory neustavičnému štěbetání zjistíme, že naše hokejové mužstvo prohrálo a bylo vyřazeno z bojů o mistrovskou trofej, řekneme si, vzhlížejíce v lepší příští šampionát: "Holt je třeba vyměnit trenéra!"