Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

OSNOVA:

Když v září začínala škola, měla jsem trochu strach. Z učitelů - jací budou, z předmětů - zvládnu to? Ale i z nových spolužáků - zapadnu mezi ně?

Třídu jsem našla rychle, po vstupu se rozhlédnu a nikde nikdo. Sednu si do lavice a čekám. Do třídy postupně vchází moji noví spolužáci a zaplňují ji. Najednou vchází malá, vysmátá holka. "Máš tu volno?" ptá se.

Postavu má drobnou a velmi hubenou. Hlavu má oválnou, takové pěkně tvarované vajíčko, které zakrývají kratší, vlnité vlasy spousty barev - hnědé, červené, zrzavé a hodně dalších. Má jako studánka modré oči, husté tmavé řasy a hnědé obočí. Drobný, špičatý nosík roztomile doplňují dvě červené tvářičky, drobná ouška plná náušnic, krásné růžové rty a hranatá brada. Celou hlavu jí drží dlouhý, štíhlý krk, který navazuje na drobná ramena. Z těch jí vyrostly dvě ruce, které jsou zakončeny deseti prsty s upravenými nehty a třemi prstýnky. Malý hrudník, útlý trup, mrňavé hýždě a hezky tvarované nohy většinou obléká do modrých kalhot, různých triček a černé mikiny.

Je to ten nejpohodovější a nejživější človíček, jakého znám. Povahou je extrovert a cholerik, občas je až agresivní, když ji někdo vytočí. Ale to je málokdy. Často dostává nápady typu: "Hele Barčo, půjdeme se vykoupat?" A já jdu, i když je venku jen 10°C a rybník je jako kus ledu. Jejím největším koníčkem jsou motorky a motokros, který jezdí se svým taťkou a dvěma malými, super bratříčky.

Je prostě naprosto normální, trhlá holka, která se mi uhnízdila v srdíčku pod názvem "nejlepší kamarádka" a nikdo ji odtamtud už nedostane. Co o ní ještě říct? Snad jenom to, že má krásné jméno - Verunka.