Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Moje maminka se jmenuje Marie a je taková, že by ji měl milovat každý muž a každé dítě na této planetě. Tatínek jí umřel, když byla hodně malá, a tak ji a její sourozence vedla moje babička docela pevnou rukou. V mládí to byla obyčejná holka, která měla ráda zábavu a nezkazila žádnou legraci, ostatně to jí zůstalo až dodnes.

Maminka je velice společenská, mnohý by mohl namítnout, že je tlustá či plnějších tvarů, ale mně se zdá být tak akorát. Má vlasy jako havraní peří, dlouhé až po ramena. V očích jí svítí usměvavé oči, které však dokáží v těžkých chvílích i uronit slzičky. Její úsměv je pro mne pokaždé velkou odměnou. Vždy, když někam odchází, mě něžně políbí, čímž vyjadřuje, jak moc mne má ráda. Ačkoliv těžce pracuje, její ruce umí pohladit i obejmout.

Maminka Marie je veselá, hodná a milá. Umí se i rozčilovat a pokárat, ale nikdy se nezlobí dlouho, protože umí odpouštět. Ráda čte detektivky, má dobrou slovní zásobu a miluje hudbu, což jsem po ní zřejmě zdědila. Každého podrží, když padá ke dnu, každého potěší, když je mu smutno. Je atraktivní a hezká, je to dáma na pravém místě a se srdcem na správném místě. Když vidí bezpráví, vypadá smutně. Nekouří a nepije, což hodnotím velice kladně.

Moje maminka je pro mě tou nejlepší maminkou na světě, protože mě nosila pod srdcem a zná cenu lidského života. A u srdce mne nosí stále, i já ji...
Mami, mám Tě ráda!