Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Mladá dívka jménem Kráska je hlavní postavou knihy Kráska a zvíře. Příběhem, původně francouzským, se nechal inspirovat František Hrubín k sepsání divadelní hry.

Už z definice jejího jména vyplývá, jak byla krásná. Ale její velké a dobré srdce půvab vždy předčilo. Kráska je velmi snášenlivá, zvlášť ke svým marnivým sestrám. Díky skromnosti, jíž je obdarovaná, jí nevadí ani jejich chudoba a jediné, co by si od otce přála, když se vydá na cestu, je růže a aby se vrátil živý a zdravý.

Díky vrozené empatii a spolehlivosti k ní všichni chovají velkou důvěru. Když se otec svěří, že musí do paláce ke strašlivému Zvířeti, bez rozmyšlení se vydá na cestu za něj. V tom se odráží její ochota, ale také statečnost a láska ke svým bližním.

K záhadnému tvorovi cítí respekt až nenávist, ale zároveň je velmi zvědavá, jak vypadá původce tajemného hlasu. Při netvorově neopatrnosti spatří jeho odraz v zrcadle. To prolomí její stěnu statečnosti a jednou spatří, jak vypadá strach. Prvotní úlek vystřídá lítost a pochopení jeho skutků. Kráska totiž nikdy nesoudila knihu podle obalu, ale podle obsahu.

Postupně se svou představivostí přemýšlí o tom, jak se asi netvor cítí opuštěn a nepochopený. Týden od týdne poznává lépe jeho dobrou duši a zjišťuje, že pro jeho něhu a upřímný hlas ho má velmi ráda. Když jí Zvíře z lásky daruje svobodu i za cenu, že ji už nikdy neuvidí, Krásku doma zavalí hora lásky a stesku po něm.

Postavu Krásky mám moc ráda. I dnešní společnost by si měla vzít něco málo z jejího tolerantního chování, i když jde jen o pohádkový příběh.