ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Brautigan Richard (*30.01.1935 - †25.10.1984)

­­­­

V melounovém cukru

Děj knihy se odehrává v JáMORU, v neosobním, neurčitém světě, který je vytvořen z melounového cukru. Jeho obyvatelé jsou stejní jako prostředí, ve kterém žijí. Vypravěč nemá jméno, jeho jméno závisí na čtenáři.
Kniha v podstatě nemá hlavu ani patu, z krátkých příběhů se dozvídáme o věcech a několika obyvatelích JáMORU. Je jen na čtenáři, aby si spoustu věcí domyslel a hlavně představil podle své fantazie. Fantazie je při čtení této knihy asi to nejdůležitější.
Poznáváme sochy zeleniny, které jsou rozestavěné po JáMORU, pstruží líheň, starého vznešeného pstruha, mosty s lucernami, skleněné rakve na dně malých řek a další poněkud absurdní věci.
Jejich melounové slunce má každý den jinou barvu a podle jeho barvy se odvíjí život v JáMORU.
Lidé často vzpomínají na tygry, kteří jim zabili a snědli předky, kteří krásně zpívali a naučili je násobilku, ale i tak je lidé vyhubili.
Margaret miluje opilce NeŽITA, který žije se svojí bandou v Zapomenutých podnicích. NeŽIT a jeho přívrženci spáchají demonstrativní sebevraždu. Postupně si před všemi obyvateli odřezávají smyslové orgány a snaží se tak lidem dokázat, jak zaslepeně a iracionálně žijí. Obyvatele JáMORU tato děsivá událost ani nějak nevzruší, odklidí mrtvoly a život pokračuje dál. Poté se oběsí Margaret, ale i to přijímají lidé dost apaticky. Kniha končí bálem, který se koná po Margaretině pohřbu. Lidé si dál žijí své osamělé životy, udržují podivné zvyky a vůbec si neuvědomují, že je to žene do záhuby.

CITÁT Z KNIHY:

Noc byla chladná a hvězdy červené. Kráčel jsem podél Melounových podniků. Tam vyrábíme melounový cukr. Vymačkáme z melounů všechnu šťávu a vaříme ji tak dlouho, až zbude jen cukr; tomu pak dáme tvar této věci, kterou máme: našich životů.
Usedl jsem na pohovku na břehu řeky. Pauline mi znovu připomněla tygry. Seděl jsem a přemýšlel o nich, jak zabili mé rodiče a snědli je.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: nikolitaaa, 10.11.2006

   
­­­­

Související odkazy

­­­­

Diskuse k výpisku
Richard Brautigan - V melounovém cukru







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­