ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

West Nathanael (*17.10.1903 - †22.12.1940)

Ceska posta    
­­­­

Den kobylek

"Den kobylek" je Westův poslední a vrcholný román vydaný roku 1939 ("The Day of the Locust" v anglickém originále). Děj se odehrává v Hollywoodu, v samém srdci velkovýrobny amerických snů. Podobně jako u mnoha jiných autorů z tohoto období je Kalifornie a honba za životem z plakátů a filmů klíčovým tématem.

DĚJ:

Román v podstatě nemá hlavního hrdinu. Čtenář zde sleduje příběh mnoha důležitých i méně podstatných postav, které vykreslují realitu soudobé Kalifornie a Hollywoodu. Jednou z význačnějších figur je Tod Hackett, mladý a nadaný malíř, který pracuje v Hollywoodu především proto, aby si vydělal nějaké peníze a našel inspiraci pro svůj vrcholný obraz "Požár Los Angeles". Během svého pobytu se ale bezhlavě zamiluje do Faye Greenerové, jednodušší, nicméně velmi atraktivní a ambiciózní dívky, která se touží stát slavnou herečkou. Jeho láska k Faye je ale velmi zvláštní - dívka ho provokuje svoji teatrálností, soběstačností a hloupostí, a tak Tod pouze touží pokořit její povýšenost. Faye se ale z nedosažitelného snu stane noční můrou - Tod na ní stále myslí, vyhledává ji a skrz ni poznává mnoho zvláštních lidí, spíše loutek, které zdeformoval právě onen nevyplněný americký sen. Toda velmi zaujme Fayin nápadník Homér Simpson, maloměšťák, který přijíždí do slunné Kalifornie na doporučení lékaře. Homér do tohoto prostředí ale nezapadne - je naivní, laskavý, upřímný a vesnicky hloupý člověk. Faye zneužije jeho lásky k ní, nastěhuje se do jeho domu a nechává se vydržovat, protože Homér jí uvěří, že investice do jejího vzhledu se vyplatí, protože Faye se brzy stane filmovou hvězdou. Idyla jejich společného života však netrvá dlouho, Faye Homéra všemožně trápí a ten si to bez jediného slova nechává líbit. Po jednom večírku, kdy se v Homérově domě sejde různorodá společnost, která se přijela podívat na kohoutí zápasy - Mexikánec Miguel, se kterým Faye spí, zápaďácký kovboj Earle, který Faye také miluje, Tod, Abe Kusich, malý a agresivní trpaslík, který všemu rozumí, a Todův přítel Claude - dojde ke rvačce, protože Earle načapá Faye v posteli s Miguelem, Faye opouští Homéra a ten se z toho psychicky zhroutí. Tod se o něj snaží postarat, ale Homér se nadobro zblázní. Večer se Homér s Todem potkávají ve velkém davu, který se shromáždil před kinem, kde mají dávat světovou premiéru, Homér rozšlape malého chlapce Adora, který mu do tváře hodí kámen, a strhne tím opravdovou pouliční bouři. Na závěr knihy Tod popisuje iracionální chování davu - lidé ztrácejí zábrany, obtěžují bezmocné ženy a dívky, dopouští se zločinů proti lidské důstojnosti, stávají se zlými a plnými nenávisti. Rozezlený dav drtí Toda mezi bezmocnými těly, Tod si vymkne kotník a dav ho unáší jako bezmocnou loutku. Pološílený bolestí si představuje svůj vrcholný obraz "Požár Los Angeles" - nespokojený dav zapálí město a lidé z něj prchají a vysmívají se snům, jimž do té doby sami věřili. Nakonec ho z drtivého soukolí lidských těl vytáhne policista a donese ho k sanitce, aby ho ošetřili. Celý příběh končí tím, že naprosto zoufalý Tod zaslechne jekot sanitky a šíleně a hystericky jej napodobuje, je to bezmocný a burcující výkřik, jímž chce dát najevo, co cítí, ale co se nedá vyslovit - hrůzu, která čiší z lidí, jimž sebrali iluze.

Jedním z vedlejších účinků hospodářské krize ve třicátých letech byla v Americe zvláštní nemoc společenského vědomí (W.A.Auden nazval tuto nemoc "Westova nemoc") projevující se zvýšeným zájmem o nejrůznější formy úniku ze života. Bezmocní lidé znechucení realitou hledali cesty, jak prožít ty sny, o kterých věděli, že se v jejich normálním životě nikdy neuskuteční. Jednou z nejoblíbenějších náhražek života se proto logicky stal film, který nabízel laciné narkotické sny promítané na stříbrném plátně. A právě West se zabýval lidmi, kteří podlehli reklamě, filmu a vymyšlenému světu, kde je všechno krásné a ideální. Děj tohoto románu se odehrává v Hollywoodu, kde dochází ke konfrontaci dvou odlišných vrstev společnosti - setkává se zde skupina vyvolených, herecká a režisérská smetánka, a proti nim stojí obyčejní lidé, kteří podlehli iluzi, že v Kalifornii bude líp, ale nakonec se zklamali, narazili na hořké dno reality a zatrpkli.
Kritika velmi často uvádí, že hlavním hrdinou "Dne kobylek" není jeden specifický člověk, ale dav. West fascinovaně a možná i trochu znechuceně pozoruje přerod ušlápnutého amerického maloměšťáka v člověka zbaveného zábran, kterým se stává, jakmile je z něj součást davu.

Název "Den Kobylek" zvolil West proto, že sleduje proměnu svých ušlápnutých měšťáků, neuspokojených konzumentů snů, ve vražedný dav, který v závěrečné scéně knihy připomíná ničivá mračna kobylek z Druhé knihy Mojžíšovy nebo vraždící roje kobylek ze Zjevení svatého Jana.
West ale maloměšťáky neodsuzuje, naopak je vykresluje jako oběti - oběti vlastní prázdnoty, oběti laciných reklam, oběti, které se s chladnou vypočítavostí nakonec obracejí proti sobě a navzájem se vraždí, protože už sami nevědí, koho nenávidí více, jestli skupinu vyvolených, slavných lidí, nebo jedince, kteří jsou jim svým osudem tak podobní.

UKÁZKA:

...Odtud pozoroval nově příchozí, celé rodiny i s dětmi. Jakmile je dav pohltil, stala se s nimi zvláštní změna. Až do té chvíle vypadali ostýchavě, téměř bojácně, sotva se však přiřadili k ostatním, začali se tvářit zpupně a bojovně. Byl omyl domnívat se, že to jsou neškodní zvědavci. Čišela z nich zavilost a zatrpklost, obzvlášť z lidí ve středním věku a starců. Způsobila to nuda a zklamání.
Celý život otročili u nějaké těžké a nezáživné práce, za pulty a přepážkami, na poli u otupujících strojů, střádali pětník k pětníku a snili o tom, jak si báječně užijou, až budou mít o sebe postaráno. Konečně ten den nadešel. Měli svých jistých deset či patnáct dolarů týdně. Kam jinam se měli vydat než do Kalifornie, země pomerančů. Přijedou tedy a zjistí, že slunce nestačí. Pomeranče jim zevšední, ba i avokáda a passiflory. Nic se neděje. Nevědí co s časem..."

ZÁVĚR:

Kniha "Den kobylek" vykresluje ve vší hrůze zmrzačený život obyčejných lidí Ameriky třicátých let. West vytvořil obludnou parodii a klauniádu na život, která, ač se nám to může zdát sebebláznivější, dokonale vykresluje soudobý život nižších vrstev. Skvělá kniha, která se výborně čte.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Zuzana Mráziková, 03.04.2006

­­­­

Související odkazy

­­­­

Diskuse k výpisku
Nathanael West - Den kobylek







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­