Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Dilia v Praze roku 1970. Z francouzského originálu Becket ou L'Honneur de Dieu přeložili Josef Tomášek a Milena Tomášková. Počet stran: 93.

OBSAH:

Budoucí světec Tomáš Becket je Anglosas, syn obrácené Saracénky a londýnského kupce, o jejichž lásce se dochovala staroanglická balada. (Král s ním ovšem jedná jako se šlechticem a nazývá ho svým synem.)

Tomáš studoval ve Francii, aby si osvojil jazyk okupantů; jeho otec i děd jsou totiž (od bitvy u Hastingsu před sto lety) kolaboranti. Prvním Normanem, který se k budoucími světci choval laskavě, byl starý arcibiskup; od něj hoch získal jáhenské svěcení.

Následovala léta, kdy s králem hýřil ("často jsme se oba vyspali s jednou holkou"), avšak, jak podotýká Jindřich, Tomáš se uprostřed radovánek zdá jako duchem nepřítomný. Ač "odpadlík", zachrání před panovníkem anglosaskou dívku, z níž chtěl vladař udělat svou milenku. Král si za to na oplátku vyžádá Tomášovu partnerku, welšskou harfenistku Gwendolyn (ta raději páchá sebevraždu). Chce vyzkoumat, zda jeho drahý, chladný Tomáš dovede milovat: jeho nebo alespoň ženu.

Později ho k jeho překvapení jmenuje kancléřem, aby získal víc peněz do pokladnice. Potřebuje také zkrotit duchovenstvo, jež odmítá platit daně (Jindřich je potřebuje na válku s fr. králem), a chce zrušit možnost úniku anglosaských poddaných do kláštera, kde se mnišským slibem vyvazují z moci normanské vrchnosti. Tomáš plní svoji úlohu neobyčejně svědomitě. Na francouzském tažení nutí krále podepisovat lejstra, eviduje počet padlých, navazuje diplomatické vztahy s poraženými Francouzi a chrání krále před vzpourou ve fr. katedrále.
Tehdy se k Jindřichovi donese zpráva o smrti arcibiskupa a on na jeho místo - přes odpor duchovenstva i jeho vlastní námitky - prosadí jáhna Tomáše. Becket si uvědomuje, že už nebudou smět být dál přáteli.

Coby arcibiskup musí zápasit s normanským duchovenstvem i s vrchnostmi. Chrání mnichy z řad anglosaských poddaných, bojuje o podřízení kleriků církevnímu soudu a exkomunikuje normanské šlechtice, kteří se dopustili vraždy anglosaského faráře jmenovaného na normanské léno. Králi vrátí pečeť se třemi lvy, značící jeho kancléřství. Tím si ho rozhněvá; Jindřich se cítí opomenutý a zrazený ve své lásce. S londýnským biskupem Folliotem se dohodne, že Becketa obviní ze zpronevěry (během jeho kancléřství) a z vysluhování černé mše, načež mu klérus odepře poslušnost a on bude popraven. Tomáš však svojí autoritou zúčastněné zadrží a prchne do Francie, kde si získá sympatie upřímného krále a výtečného politika Ludvíka. Ten mu poskytne glejt, aby mohl cestovat k papeži.

Papež se snaží nepohněvat krále ani Becketa. Uzná, že jeho jmenování bylo nekanonické, ale vzápětí ho jmenuje arcibiskupem znovu. Zbytek času Tomáš tráví ve francouzském cisterciáckém klášteře, kde jej nevidí rádi. Nakonec se rozhodne pro návrat.
Francouzský král mu otevřeně přiznává, že by ho z politických důvodů musel vyhostit, ale po tři dny se za něj přimlouvá u Jindřicha. Zraněný král mu zaručí nedotknutelnost, nedá mu však polibek pokoje.

Nato dá korunovat svého nejstaršího syna Jindřicha III., jehož ale nenávidí. Když naříká před svými tupými barony, mezi které - díky Tomášově kultivované výchově - už nedokáže zapadnout, šlechtici si to vyloží jako pokyn k vraždě. Rozrazí světcovu lebku a zabijí i jeho druha, anglosaského mnicha, který ho svým příkladem poněkud povzbudil ke ztracené sounáležitosti s vlastním národem.

Hra je rámcová a končí, kde začala: v katedrále, kde klečí nahý král-kajícník, kterého mrskají anglosaští mnichové. Mluví s Becketovým duchem jako s přítelem, ale trpce. Nakonec přetaví jeho smrt v politický triumf.