Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Před několika dny jsem konečně přečetl onu legendární Dunu. Toto slovo je pojem známy v mnoha odvětvích zábavy. Znají ho televizní diváci, hráči počítačových her a samozřejmě také čtenáři knih. A právě od této knihy se odvíjelo rozšíření Duny do všech předešlých oblastí. Nejdříve byl natočen film, který však díky nesmírné složitosti a potřebě znát knihu neměl tak velký úspěch, jaký by si zasloužil. V devadesátých letech pak přišly celkem tři počítačové hry.
Stručně k ději: Rod Atreidů odchází ze své planety Caladan na Arrakis - Dunu, odkud museli odejít jejich nepřátelé Harkoneni. Ti se později pomstili a vyvraždili celý rod až na Jessicu a jejího syna Paula - nového vévodu po smrti jeho otce. Oba dva se přidali k Fremenům, což je původní pouštní národ žijící na Arrakisu. Společně svrhli vládu Harkonenů a Paul se stal novým císařem Impéria.
Duna je v jistém smyslu nejdůležitější planeta Impéria, jelikož se na ní pěstuje Koření. Zvláštní substance, která se nedá vyrobit uměle a je mimořádně důležitá. Prodlužuje život a rozšiřuje duševní schopnosti člověka.
To je však jen opravdu velice stručný popis. Duna je velice rozsáhlá kniha a zabíhá do velice velkých podrobností. Je taky velice složitá, o to je však lepší. Jako bonbónek na konec do ní ještě Herbert přidal celkem šest příloh. Popisují náboženství na Duně, důležité postavy knihy. Dokonce obsahuje i slovník neznámých slov.
Zajímavá je zde funkce žen z organizace Bene Gesserit, které vždy stojí v ústraní a ovládají dění v Impériu. Jsou to mocné osoby s dokonalým výcvikem, díky němuž jsou schopny dělat nevídané věci. Tato společnost už několik staletí usiluje o genetické vyšlechtění Kwisatze Haderacha. Duševní schopnosti žen jsou totiž omezeny určitým bodem, za nějž nemohou proniknout. A Kwisatz Haderach by byl muž, který by dokázal to a ještě mnohem více. Tímto člověkem se postupně stal Paul Atreides.
Herbert ve své Duně také vystavěl dokonalý přírodní systém. K tomu určitě potřeboval velmi dobré znalosti biologie. Představil čtenáři planetu pokrytou pouze pouští a skalami. Žijí v ní obrovští, až kilometr dlouzí, píseční červi. To by ještě samo o sobě nabylo tak složité, jenže Fremeni na Arrakisu postupně pěstují rostlinstvo a chovají zvířata díky vodě, kterou kondenzují ze vzdušné vlhkosti už desítky let. A právě postupy pěstování rostlin jsou tak detailně popsány, aby dávaly smysl.
Od tohoto se odvíjí i drsný styl života na Arrakisu. Fremeni a kdokoli v poušti musí nosit filtršat (speciální oblek vyvinutý pro podmínky na Arrakisu), který zachycuje veškerou jejich vlhkost vylučovanou z těla ve formě potu, vlhkosti dechu, moči atd. Z toho plyne, že voda v jakékoli formě je na Duně vším. Fremeni zacházejí tak daleko, že extrahují všechnu vodu z těl mrtvých, nikdy nepláčou a mají mnohu různých zvyků vztahujících se k vodě.
Duna jako kniha má však ještě jeden málo zřetelný, ale důležitý prvek. V samotném příběhu se sním nesetkáme, je ale vylíčen v dodatcích a případně v líčení historie Impéria. Kdysi dávno lidé vynalezli myslící stroje, které se postupně začaly bouřit. Následovalo jejich zničení a dvě stě let chaosu. Postupně se vrátil starý řád, ovšem už bez vyspělé technologie. Lidstvo usoudilo, že nebude spoléhat na stroje, ale pouze na své schopnosti. Používá jen takové přístroje, které vykonávají předem naprogramovanou činnost a nad nimiž má člověk plnou kontrolu. Toto všechno se stejně jako v Asimovově Nadaci děje na základě monarchistického uspořádání, kde mají vliv ještě dvě důležité společnosti: dříve zmiňovaný Bene Gesserit a monopolní přepravní společnost Gilda.
I když jsem viděl film a hrál hry o Duně, až po přečtení knihy jsem dokonale pochopil všechny souvislosti. Právě obrovský rozsah dělá z Duny výjimečné dílo, kterým se Herbert zařadil na přední místa ve světě sci-fi.

Čtenářský deník	-	Duna
	-	Mučená hvězda