Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Příštího rána jela na mém koni Elinor. Patty ji zřejmě přiměla, aby si vyměnily koně, a záměrně odmítala na mne jenom pohlédnout.

Elinor v novém šátku, který chránil větší část jejích stříbřitě světlých vlasů, přijala mou pomoc do sedla s neosobním půvabem, obdařila mne hřejivým vděčným úsměvem a odklusala do čela řady spolu se svou sestrou. Když jsme se po projížďce vrátili, zavedla však koně do stájí a sama udělala polovici práce, zatímco já obsluhoval Bílého bleska. Nevěděl jsem o tom, až když jsem vyšel do dvora a s překvapením ji objevil, zvyklý na to, že Patty nechávala koně na stání špinavého, se sedlem a uzdou.

"Doneste jen seno a vodu," řekla, "já koně dočistím, když už jsem začala."
Odnesl jsem sedlo a otěže do kůlny na postroje a přinesl seno a vodu. Elinor ještě nakonec párkrát přetřela koni srst kartáčem, navlékla mu houni a zapjala ji pod břichem. Dívala se, jak rozprostírám po zemi slámu, aby kůň měl pohodlné lože a počkala, dokud jsem nezamkl dveře.

"Děkuju," řekl jsem, "moc vám děkuju."
Pousmála se. "Baví mě to. Opravdu. Mám ráda koně. Zvlášť závodní koně. Jsou takoví štíhlí, rychlí a vzrušující."
"Ano," souhlasil jsem. Šli jsme spolu po dvoře, ona k bráně a já k domku vedle ní.
"Je to něco docela jiného než to, co dělám celý týden," řekla.
"A co děláte celý týden?"
"Oh...studuji. Jsem na Durhamské univerzitě." Tváří se jí mihl náhlý úsměv, vzpomínka. Nic pro mě. Kdybychom si byli rovni, pomyslil jsem si, člověk by u Elinosr ocenil ještě něco víc než dobré způsoby.
"Jezdíte skutečně mimořádně dobře," řekla náhle. "Slyšela jsem, jak dnes ráno pan Inskip říkal otci, že by se vyplatilo vyžádat pro vás žokejskou licenci. Nemyslel jste nikdy na závodění?"
"Přál bych si to, kdyby to bylo možné," řekl jsem vřele a bez rozmýšlení.
"A proč by ne?"
"No...možná že brzy odejdu."
"Škoda." Bylo to zdvořilé, nic víc.

Mezitím jsme došli k domku. Přátelsky se na mne usmála a pokračovala v cestě ze dvora, až mi zmizela s očí. Možná, že už ji nikdy neuvidím, pomyslil jsem si, a přišlo mi to nějak líto.