ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground

• substantiva (podstatná jména) – dvojí číslo:
  • singulár – muž, žena, stůl
  • plurál – muži, ženy, stoly
• ve staré češtině byl ještě duál ⇒ pro označení věci v páru, dnes jen zbytky tvarové pro označení části těla (ušima, rukama, nohama, nohou, rukou)
• mluvnické číslo nemusí být vždy totožné s označením počtu:

1. pomnožná jména – pluralia tantum – mají pouze tvar množného čísla, ale označují i 1 osobu nebo věc, např.:
   1. části těla – ústa, mluvidla, žábry
   2. nemoce – příušnice, souchotiny, zarděnky, spalničky
   3. části + zařízení domu – vrata, kamna, dveře
   4. nástroje – kleště, nůžky, vidle, hrábě, váhy, sáně
   5. oděv – tepláky, trenýrky, kalhoty, plavky
   6. hudební nástroje – housle, varhany, činely, tympány
   7. potraviny – povidla, kvasnice, plíč­ky
   8. svátky a slavnosti – Vánoce, Velikonoce, narozeniny, křti­ny
   9. činnosti – námluvy, zásnuby, oddavky, pletichy, žně
   10. zeměpisná jména – Čechy, Alpy, Pardubice, Hradčany, Budějovice
2. kolektiva – singularia tantum – pouze tvary jednotného čísla, ale znamenají více množství
   1. hromadná – více věcí souborně
      • členstvo, žactvo, obyvatelstvo, lidstvo
      • nebo se tvoří příponou –i, -oví (např. dříví, listí, kamení, křoví), -ina (např. březina)
   2. látková
      • voda, pivo, písek, dřevo
   3. abstrakta – vlastnosti děje
      • píle, mladost, námaha, spaní

Singulár může mít též význam množství. Příklad: trhat heřmánek, devětsil, rybíz, angrešt; sklízet hrách, mrkev, pažitku. Ale neplatí vždy, např. trhat melouny, okurky.