ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Zahradníček Jan (*17.01.1905 - †07.10.1960)

   
­­­­

La Saletta (rozbor)

Podle "pověsti" se 19. září 1846 dvěma dětem - patnáctileté Melanii Calvatové a jedenáctiletému Maximinu Giraudovi - dostalo vidění Panny Marie na hoře La Saletta ve francouzských Alpách nedaleko Grenoblu. Plačící Matka Boží volala po pokání a ohlašovala těžké katastrofy, které čekají lidstvo, nevrátí-li se k poslušnosti Boha a jeho zákonů. Mluvila s prostými a negramotnými pasáčky prostě a srozumitelně o potřebě motlitby a odříkání, svěcení neděle a úcty k Božím přikázáním. I když toto mariánské zjevení (oficiálně akceptované katolickou církví v roce 1851) nikdy nedosáhlo takového věhlasu jako Lurdy nebo portugalská Fatima, přesto se stalo součástí mariánského kultu, a to nejen u francouzských katolíků. Dodnes je poutním místem katolíků celého světa.
Sbírka je věnována Jakubu Demlovi, protože organicky navazuje na obdobnou Demlovu vzpouru v Hradu smrti a Tanci smrti, je pokračováním jeho celoživotního tažení proti lži a nepaměti.
Zahradníčkova sbírka je sumou básníkových názorů na poválečný svět a taky dílem, které symbolicky završuje jeho tvorbu. V doslovu k jejímu prvnímu vydání napsal Bedřich Fučík: "Jsou v ní, v La Salettě, přítomny všechny. . .básně minulé, i ty, jež napsány nebyly; jsou v ní všechny krajiny, jimiž básník prošel; všechno utrpení, všechny naděje a vítězství; všechno je zde, jenomže vyvýšeno a rozšířeno po zákonu života, jenž nestojí."
Zahradníček si myslí, že by se válka, která je vlastně jakýmsi obdobím zkoušek a bolestí, měla stát pro celý národ zdrojem nadějí, protože utrpení může národ očistit od hříchů minulosti. Ovšem byl zklamán z poválečného vývoje a toto se promítlo do tohoto příběhu. Tato básnická skladba, která je napsaná už vlastně po válce, je ztělesněním básníkových zklamaných nadějí, protože český národ vyšel vstříc utopiím režimu, v nichž ale básník viděl mravní záhubu. Proto své varovné memento opřel právě o zjevenou pravdu - lasalettské mariánské proroctví.
Směřování lidstva je podle autora dvojí a to - směřovnání k universalismu a narůstání rozporů ve společnosti a destrukce všech vazeb. Zahradníčkova báseň je vzpourou proti těmto destruktivním silám. "Vyslovuje nejpotlačovanější pravdy, před kterými člověk podvědomě i uvědoměle uhýbá. . .Zahradníček je zde básníkem nejvyšší mravní odpovědnosti; cítí, jak je lidstvo vzájemně spoutáno svými vinami."La Salettě se metaforicky sugestivní líčení katastrof a hrůz střídá s velice tvrdými odsudky poválečné reality.
Lasalettské zjevení se stalo součástí náboženského kultu i u mladší generace českých katolických, kteří byli ovlivnění osobností J.Floriana (kromě Zahradníčka také J. Durych, J.Čep, B.Reynek, A.Vyskočil a další).
Skladba je rozvržena do 6 zpěvů. V prvním zpěvu je vymezen časoprostor celé skladby, v němž se aktuálnost prolíná s nadčasovostí. Právě v tomto časoprostoru jsou umístěny konkrétní děti (již na začátku zmíněná Melanie a Maximin), kterým se zjevuje Panna Marie "naříkajíc, že už nemůže zdržet Rameno trestající". Zpěv je vybudován na závažnosti jejího poselství. Matka Boží promlouvá právě k negramotným dětem raději než k nějakým vzdělaným intelektuálům, protože tyto děti jsou nevinné a čisté.
Ve druhém zpěvu je vyjádřena apokalyptická podoba poválečného světa. Prohlubuje se v něm ráz básně a její dramatičnost. Ve třetím a čtvrtém zpěvu básník, který je zde jakýmsi prorokem, bilancuje vinu lidského rodu, který nechápe, že každý člověk je zodpovědný za osudy lidstva.

Zhroucení a krach všech jistot je Zahradníčkovi vyvážen jistotou kříže, což je zde symbolem. Je to jediný pevný bod, k němuž básník vztahuje veškeré bytí.

Stojím a stojí Kříž
Nehybný ve svém kmeni
A jeho ramena
Na západ a východ dychtivě vztažená
Letíce výš
Vrhající stín svůj na planetu.

V pátém a šestém zpěvu básník vstupuje na půdu soudobé každodennosti a a odhaluje materialismus v dnešním světě. Tím se hněv prorockého gesta zvyšuje. Zahradníček pak v závěru zaklíná a prosí celý národ:

Aby se tak Evropa vrátila k své první lásce
Holdujíc Beránkovi
Aby se tak i můj národ vrátil
Svatý Václave.

Tato prosba zároveň představuje závěrečnou pointu.

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Zdroj: monaska, 12.06.2007

­­­­

Diskuse k výpisku
Jan Zahradníček - La Saletta (rozbor)

Buďte první, kdo přidá komentář.







MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­