ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Solženicyn Alexandr Isajevič (*11.12.1918 - †03.08.2008)

­­­­

Matrjonina chalupa

Povídka Matrjonina chalupa dává nahlédnout do nitra člověka propuštěného z krutých podmínek lágru do ne o mnoho povzbudivější reality existence na takzvané svobodě. Není v něm vzdor ani protest, jen únava, beznaděj, rezignované poddání se mizérii života, jaký je a jiný nebude.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

In Jeden den Ivana Děnisoviče. Vydalo nakladatelství Academia v Praze roku 2000. Z ruského originálu Odin deň Ivana Děnisoviča přeložil Sergej Machonin. Celkový počet stran: 310. ISBN: 80-200-0834-9.

OBSAH:

Děj příběhu se skládá ze tří částí:

  1. V roce 1953 se Ignatič vrátil do Ruska po několika letech a hledal práci učitele někde daleko od dráhy. Na školském odboru mi vybrali místo Vysoké Pole, které bylo obklopeno lesy a kopci a ve vesnici byl rybník. Pak šel na nádraží Rašelinoprodukt, kdy byly vtipné cedulky, že do vlaku se vstupuje bez jízdenek. Poté zjistil, že tam je snadné se dostat.
    Neměl si kde pronajmout pokoj se čtyřmi opravdovými stěnami, protože v domcích nebyly přepážky sahající až ke stropu. Spal na nádražní lavičce a ráno se toulal po osadě, až narazil na trh, kde si koupil sklenku mléka. Od prodavačky se dozvěděl o dalších vesnicích v blízkém okolí, a tak ji poprosil, zda by ho - až skončí - nezavedla do Talona a našla mu místo, kde by ho vzali do podnájmu.
    U ní bydlet nemohl a ani u příbuzných nebylo místo. Nakonec ji napadla Matrjonina chalupa, ale ta byla pomalu na spadnutí. Matrjona celou dobu ležela na peci, protože byla nemocná. Zpočátku nebyla nadšená a posílala ho po dalších možnostech ve vsi. Nakonec se vrátil a s Matrjonou Vasiljevnou se dohodli na penězích a rašelině od školy. Žili spolu v jedné světnici s kulhavou kočkou, šváby a myškami.
    Ráno, když vstala a podojila kozu, mu uvařila snídani - brambory, bramboračku nebo ječnou kaši. Matrjona vařit neuměla. Jedl dvakrát denně a pořád to samé. Naučil se, že jídlo není důvodem existence.
    Sousedky Matrjoně doporučily, aby si zažádala o penzi. Jenže to by musela na úřady a ona se musela kvůli něčemu neustále vracet. Jejím způsobem, jak dospět k dobré náladě, byla práce. Matrjona věděla, který den má co dělat. Kromě kopání brambor, sbírání rašeliny a dřeva na zimu také sháněla obživu pro kozu. Když přišla předsedova žena nebo kdokoliv jiný, tak mu Matrjona ochotně pomohla.
  2. Jednoho dne po návratu ze školy našel Ignatič ve světnici kromě Matrjony ještě staršího muže. Během chvíle se dozvěděl, že je to otec jednoho jeho žáka, jenž se přišel za něho přimluvit, ale neobstál. Když odešel, tak se zeptal Matrjony, jak jsou příbuzní, protože si vzpomenul, že už i ona se za chlapce přimlouvala. Mladý Antoška je její synovec a mohl být jejím synem, protože s jeho otcem kdysi chodila.
    Tehdy jí bylo 19 let a chodila s Feddějevem. Měli se brát, ale Feddějeva povolali na vojnu a ona o něm neslyšela tři roky. Za celou dobu nedostala od něho ani jeden dopis. Po smrti jeho matky jí nabídl jeho bratr Jefim žití u nich v domě. Ona přijala a na podzim se vzali. Krátce po jejich svatbě se vrátil Feddějev, který byl naštvaný. Řekl: "Nebejt to můj vlastní bratr, porubal bych vás oba!" Jenže Feddějev se nesmířil s tím, že přišel o Matrjonu, a tak si sehnal jinou dívku se stejným jménem. Měli spolu šest dětí a Matrjona vychovávala jejich nejmladší dceru 10 let, když jí a Jefimovi nebylo přáno, aby se jejich děti dožily více jak tři měsíce. Pokud by Matrjona zemřela, tak by Kira zdědila jizbu.
    Druhý den po vyslechnutí Matrjonina životního příběhu přijela Kira s Feddějevem, jenž požadoval, aby Kiře dala jizbu teď, aby nepřišli o pozemek. Matrjona zpočátku váhala. Nakonec začal Feddějev jizbu rozebírat s příbuznými a nakládat to na sáně, které zapřáhli na traktor. Ač Matrjona přišla o část majetku, tak jim pomáhala, ale její tři sestry jí to vyčítaly. Když se Ignatič vrátil ze školy, tak ji spatřil ve svém svetru, a tak jí za to vynadal. Večer, když už bylo vše naloženo, se pilo, a pak vyrazili na cestu.
    Ignatič si neuvědomoval ticho, které vládlo nejenom ve světnici, ale i venku. Dokonce si ani neuvědomil, že je noc a Matrjona není stále doma. Brzo ráno ho navštívili pracovníci železnice, kteří ho zpovídali. Dozvěděl se od nich, že je to zabilo. Chvilku na to ho navštívila Matrjonina přítelkyně Máša, která mu řekla, co se stalo. Matrjona a Feddějův syn byli mrtví.
  3. Uplynulo čtyřicet let, než se vyplnila Feddějova pohrůžka. Když oplakávali mrtvé, tak se Feddějovo příbuzenstvo a Matrjoniny sestry obviňovaly, ale hlavním důvodem jejich sporů byl majetek.
    Rozebraný srub zůstal na saních nedaleko železnice, což nedávalo Feddějovi spát, a tak si zažádal, aby si ho mohl odvézt. Toto povolení mu bylo uděleno. On a jeho sestry si rozdělili Matrjonin majetek a Ignatič šel bydlet k jedné ze sester. Díky ní si uvědomil vlastnosti, kterých si u Matrjony sám nikdy nevšiml.

HLAVNÍ POSTAVY:

Matrjona Vasiljevna - stará hospodyně s kulatou tváří žluté, nezdravé barvy; má kalné oči; pracovitá, ochotná pomoci, ale neuměla pomoci; nebyla to katolička, ale spíše pohanka; bála se blesku, ohně a hlavně vlaku, protože prodávali lístky jenom do první třídy, a tak jezdila načerno; "byla prokletá" - děti se nedožily více jak 3 měsíců, její milovaný se nevracel, a tak si vzala jeho bratra, který se nakonec nevrátil z vojny; charakter měla zcela odlišný od jejích sester, které ji - když byla chudá - nenavštěvovaly z obavy, že by po nich něco chtěla, byly lakomé; její sestry myslely jenom na peníze, ale Matrjona ne; ač získávala penzi a peníze od Ignatiče, tak si koupila jenom nový kabát a zbytek peněz do něho zašila
Ignatič - vypravěč; jakožto osoba, která žila s Matrjonou, nás blíže seznamuje s prostředím, ve kterém žila; v povídce pracoval jako učitel matematiky v jedné vesničce a dozvídáme se, že byl i ve vězení; vypravěč nám sděluje i své názory na události či charaktery osob v povídce

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Zdroj: Katka Svobodová, 10.03.2013

Bohemia Institut    
­­­­

Diskuse k výpisku
Alexandr Isajevič Solženicyn - Matrjonina chalupa

Buďte první, kdo přidá komentář.







MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­