ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 1.25
Hodnoceno: 8x Prosím, ohodnoť práci

Můj vztah k rodičům

Když jsem prvně uslyšela, jaké téma mám vypracovat, překvapilo mě to, protože jsem nad ním nikdy neuvažovala.

Již od mého narození jsem si vytvářela pouto k mamince a tatínkovi. V období plenek jsem byla ráda, jakmile mě pochovali, pohoupali, objali či dotkli. S mým přibývajícím věkem rostla i veliká chuť si hrát s rodiči, například na pískovišti s kbelíčkem a lopatkou. Jak přišla předškolní léta, velmi moc jsem si vážila tatínka a maminky. Měla jsem je nepopsatelně ráda. Hrozně se mi líbily procházky, na kterých jsem si povídali a zároveň naslouchali jeden druhému. Milovala jsem snad každou věc, co mi obstarali. Tohle vše se událo, dokud nezačalo "ono" období.

Myslím tím období dospívání.
Troufám si říct, že v té době se můj vztah k rodičům od dětství výrazně lišil. Mezi desátým a třináctým rokem, jestli si dobře pamatuji, jsem se chovala jako uštěpačná, panovačná a nevděčná dcera, která toužila hned po všech zbytných věcech, jež spatřila v dohledu. Byla jsem pak jak utržená ze řetězu, pokud jsem to, po čem jsem snila, nedostala. Tatínek mi vždy hlasitě vynadal a dal mi pár facek z levé i pravé strany tváře. Poté jsem se cítila uraženě a dotčeně. Přestávala jsem si vážit svých rodičů a pokládala jsem za samozřejmost cokoliv, co mi koupili či sehnali. Během čtrnáctého a patnáctého roku svého života jsem zjistila, že brát některé věci jako běžný jev bývá hloupé a naivní.
Od svých čtrnácti let se snažím být poslušná a hodná. Pokouším se nechovat příšerně jako v minulosti. Přiznávám, že v nějakých případech ještě dokážu být drzá a nevděčná, ale jak už jsem zmiňovala, snažím se, a to je důležité.
V den, kdy jsem se probudila s nálepkou "patnáctiletá", jsem si uvědomila, že maminka a tatínek chtějí pro mě jen to nejlepší. Teď bezpečně vím, že respektovat rodiče znamená mít s nimi lepší pouto, než se pořád hádat a budovat konflikty nebo rozpory.

Na závěr bych chtěla napsat, že dobrý vztah s tatínkem a maminkou má obrovskou cenu, která nelze koupit ani zaplatit. Pokud jsem si to uvědomila i já, věřím, že vy také pochopíte.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: ,

   
­­­­

Diskuse ke slohové práci
Můj vztah k rodičům







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)