ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

   
­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 3.05
Hodnoceno: 147x Prosím, ohodnoť práci

Moje dovolená

Celý rok očekávaná doba se rychle blížila. Dovolená. Rozhodl jsem, že využiji s rodinou služeb cestovní kanceláře. Podíváme se do zahraničí s dětmi, s přáteli a s kvalitní cestovní kanceláří. Samozřejmě že levně. Zpětně lze posoudit tuto představu, mírně řečeno, za lehce naivní.
Nastalo rozhodování kam a za kolik. S přáteli u kávy bylo rozhodnuto. Já, kamarád Tomáš, Brácha Pepíno (9) a jeho kámoš Pavlik a Péťa (3,5) jsme vytvořili jednu část cestovní skupiny. Jirka, manželka Eva, dcera Zuzka (20) a nevlastní dcera Terezka (11) vytvořili druhou část výpravy za poznáním cizích krajů. Kam pojedeme? Názory se různily. Rozhodly hlavy rodin obou nezávislých skupin. Já a Eva.
Jedeme na Krétu. Tak a teď s kým? Cestovní kancelář musí být členem asociace cestovních kanceláří. Peníze složíme na účet cestovní kanceláře a provedeme kontrolovanou platbu. Ano, cestovní kancelář dostane peníze, až nás hezky vrátí domů.
"Cestovka" splnila všechna naše očekávání. Zájezd bude krásný! Čtyřhvězdičkový hotel s několika bazény v blízkosti moře, polopenze formou švédského stolu, hlídání dětí v češtině, delegát.
Tak jsme se rozhodli, vybrali si a chtěli zaplatit. Po nezbytných formalitách je hračkou zaplatit kontrolovanou platbu na účet cestovní kanceláře. Musí ovšem existovat banka. Banka již nepřijímala, neboť končila činnost, což oznámila svým klientům. V cestovní kanceláři se podivili a my jsme směli zaplatit v hotovosti. Začátek nebyl skvělý, ale ještě jsme doufali. Za vynaložené výdaje nám nabídli slevu na fakultativní výlet. Bez váhání jsme přijali.
Zaplatili jsme zájezd, vyměnili peníze, zabalili plavky a byli připraveni vyrazit.
Odlet v 06:30 hod. nás ani tak nezaskočil. Horší byla informace, že na starém letišti je sraz tři hodiny před odletem. To pro nás znamenalo ve 02:30 hod. budíček a ve 03:30 hod. sraz na letišti. Odvoz zajistil dědeček.
S klidem sobě vlastním a se slovy "tak jsme tady" dorazil na nové letiště.
Po průjezdu zákazu vjezdu a po kratším bloudění jsme naše letiště našli. Nejlépe na tom přes všechny obavy byly děti. My ostatní jsme ospalí a vyčerpaní přípravou na odjezd pobíhali za dětmi, které se téměř okamžitě rozprchli po letištní hale. Dav houstl.
Konečně odbavení. Celní kontrolou prošlo vše včetně dětských pistolek. Jen já jsem stále pískal. Mohutná celnice usoudila, že mi píská opasek. Mohl jsem projít, aniž jsem opasek odložil. Všichni si oddechli. Nové kufry, které jsme zakoupili speciálně na tuto dovolenou, byly během 10 minut zánovní.
Dav stále houstl. Konečně v 06:35 hod. nastupujeme do letadla. Všichni si sedáme a už se těšíme na jídlo. Jen Eva chce vystoupit. Nemá hlad ani žízeň, jenom strach. Ostatní si hrajeme na hrdiny a snažíme se postiženou rozveselit. Nedaří se, a tak objednáváme alkohol. Snad to přežije.
Už je nám lépe, vidíme moře a slunce. Budeme přistávat. Letiště je zároveň vojenskou základnou, a tak máme respekt. Všichni jsme se dočkali svých kufrů a míříme do letištní haly v hlavním městě Kréty, Iraklionu. Už nás vítají cedulí se jménem naší cestovní kanceláře. Netušíme, že pod cedulí nás vítá zcela jiná cestovní kancelář.
Zajímavé, nemluví česky. Zatím to necháváme bez povšimnutí a věnujeme se naší oblíbené činnosti. Honíme děti po letištní hale. Když jsou všichni odbaveni, snaží se nás mile přivítat. Anglicky sdělují, že nás nemohou ubytovat, neboť cestovní kancelář nezaplatila pobyt. Pokud zaplatíme 36 tis. DEM, proběhne transfer z letiště i ubytování. V tom okamžiku začali cestující vybalovat mobilní telefony a zoufale se snažili dovolat cestovní kancelář v Praze. Po hodinovém jednání se zástupci jiné cestovní kanceláře se ptáme po našem delegátu, který nás měl přivítat na letišti. Není přítomen. Jeden ze zákazníků se tedy zeptá: "Komu tedy odevzdám tuto obálku, kterou jsem obdržel na letišti v Ruzyni pro českého delegáta?" "Rádi ji převezmeme, ale to je vše, co pro Vás můžeme v této chvíli udělat." Po otevření předmětné obálky klesla všem přinejmenším brada.
Obálka obsahovala 36 tis. DEM v hotovosti. Muž, který ji vezl, říkejme mu třeba Franta, vykřikl a začal pobíhat po letištní hale s dětmi. Navíc si ještě trhal vlasy. Vykřikoval značně nesrozumitelně a místní obyvatele udivoval trhanými posunky. "Kde já mohl být na dovolené?" Ani si v ten okamžik neuvědomil, že mohl být na dvou místech. Buď na báječné dovolené kolem světa nebo v cele předběžného zadržení, neboť tím, že převážel tuto částku, spáchal trestný čin. My ostatní účastnici zájezdu jsme byli rádi, že nás možná ubytují.
Transfer do hotelu a vlastní ubytování proběhlo vzhledem k již prožitému zážitku zcela hladce. Náš delegát nikde a my nemáme ubytování, jak jsme si přáli. Našemu požadavku mít ubytování v blízkosti sebe nebylo vyhověno, ale my jsme se blaženě usmívali, že bydlíme.
V průběhu pobytu na bájném ostrově se nic zvláštního nepřihodilo. První den nás nevpustili na večeři, neboť vstup bez společenského oděvu nebyl povolen. Kdepak byl našemu delegátu konec? Uviděli jsem ho třetí den, když uspořádal seznamovací schůzku. Třetí den pobytu bylo trochu pozdě, ale těšili jsme se, jak se nám omluví a co vše pro nás zařídí. Na naše vtíravé dotazy neodpovídal a po poradě s vedením řekl, že se nic nestalo, že přece bydlíme. Několik lidí tato věta rozzuřila. Napadli delegáta, ale bohužel pouze slovně. My chytří jsme usoudili, že tato debata nikam nevede a začali si užívat sami. Naše skupinka si výhodně zapůjčila auto pro 9 osob s klimatizací. První výlet jsme absolvovali se zataženými okny kvůli klimatizaci. Celí promočení potem jsme zkoumali výkonnost klimatizace. Nefungovala, a tak jsme si při dalších výletech už směli otevřít okénko. Zúčastnili jsem se i některých fakultativních výletů. Já a Zuzka jsme se byli potápět. Žena mě nechtěla zpět bez vylovené perly. Potápění jsme si užili, ale nic jsme nenašli, naopak nás opět oškubali. Natočili jen pro nás videokazetu se záznamem potápění, ale my jsme na ní byli vidět asi 2 minuty. Moje žena a Eva se zúčastnily výletu na ostrov Santorini, o kterém se říká, že je jeden z nejkrásnějších ostrovů na světě. Je sopečného původu a sopka zde vybuchla ještě v roce 1956. Rozhodně to nebyl důvod, proč jsme tam naše milované protějšky s přítelem Jirkou poslali. Hlídání dětí v českém jazyce také neprobíhalo. Vybavil se nám nabídkový katalog cestovní kanceláře a mírně jsme zaťali zuby. Bazény byly funkční a také jsme jich plně využívali.
Moře bylo často rozbouřené a červená vlajka dávala tušit určité nebezpečí. Stále bylo horko. Ani opalovací krémy s vysokými čísly ochranných faktorů nezabránily mírnému sežehu. Dovolená pomalu ubíhala, že jsem si ani nevšimli, že už bychom měli opět balit zavazadla a vrátit se zpět domů.
Odlet v 18.30 hod. nás nijak nemohl zaskočit. Letiště v hlavním městě v nás nevyvolávalo kladné pocity. Doufali jsme, že bez problémů odletíme. Doufali jsme marně. Odlet byl zpožděn o 2 hodiny. Děti pokračovaly v zaběhnutém rituálu a opět se rozběhly po letištní hale. Konečně jsme zasedli v letadle a přivítal nás kapitán Petr Jirmus (mistr světa v letecké akrobacii). Eva do té doby smířená s odletem chtěla znovu vystoupit. Myšlenku na leteckou akrobacii jsme zahnali opět alkoholem. Let proběhl bez větších turbulencí. Nad Ruzyní jsme museli čtvrt hodiny kroužit. Letiště nepřijímalo nebo si kapitán prostě kroužil. Mohl mu také chybět příslušný počet nalétaných hodin. Nikdo neprotestoval a všichni cestující byli rádi, že se let obešel bez lopingů (druh obratu v letecké akrobacii).
Tak přistáli jsme. Jsme odbaveni, v rychlosti se rozloučíme a honem domů. Odveze nás dědeček. Čeká v letištní hale se sádrou na noze. Konečně jsme se naskládali do aut a domů. Doma jsme si oddechli, že nejsme vykradeni, že příbuzní jsou zdrávi a znovu jsme museli použít přes všechny krásné zážitky z dovolené, omšelou větu. Všude dobře, doma nejlépe.
A příští rok pojedeme zase někam daleko.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Janička, 25.03.2005

­­­­

Diskuse ke slohové práci
Moje dovolená







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­