ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

   
­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 2.75
Hodnoceno: 8x Prosím, ohodnoť práci

Jak jsem se naučila létat

  • nepravdivý příběh

Jednou jsem se rozhodla, že budu létat. Vím, že nejsem k této činnosti ideálně uzpůsobena, ale věřila jsem, že se mi to pomocí silné vůle podaří.
Rozběhla jsem se dlouhou ulicí a se vší silou jsem se pokusil vznést. Nezdařilo se mi to. Kde byla ta chyba? Napadlo mě, že pokud bych se odrazila z nějakého kopce, vznesla bych se víc.

Začala jsem v okolí hledat nějakou vyvýšeninu. Konečně jsem ji našla a rozhodla se, že ji hned vyzkouším. Rozběhla jsem se, jak nejrychleji jsem dovedla, velmi silně se odrazila a celou silou své vůle se snažila udržet ve vzduchu co nejdelší dobu. Podařilo se mi to! Letěla jsem.
Byla to opravdová nádhera. Mou radost nekazilo ani to, že jsem si při přistání vymkla kotník a udeřila se do hlavy. Musela jsem další pokusy na čas přerušit.

Po týdnu zotavování jsem šla znovu trénovat. Celkem rychle jsem se naučila přistávat bez větších zdravotních následků. Velmi mě ale mrzelo, že se délka mých letů nezvětšovala. Přecházela jsem po pokoji a přemýšlela o způsobu létání. Bylo mi smutno. Asi se nikdy nenaučím létat...

Když vtom se objevil motýl. Zeptal se mě, proč jsem smutná. Odpověděla jsem mu, že bych chtěla létat jako ostatní ptáci a motýli. Moje přání bylo náhle splněno. Na mých zádech se zničehonic objevila překrásná křídla. Vypadala jako jedna velká cukrová vata z kouzelné duhy a bonbony z dětských úsměvů.

Najednou se ocitám ve svém vlastním světě. Létám si jen tak. Nejdříve rychleji, potom pomaleji. Míjím louky, pole se zlatým obilím i lesy plné čerstvě kvetoucích kytek a stromů. Ze všech světových stran ke mně doléhá smích dětí dovádějících v bazénu.

Je to nádherný pocit. Nelze to ani popsat. To se musí prožít na vlastní kůži! Létání je naprosto uvolňující a uklidňující.

Slunce už pomalu zapadá a obloha se začíná barvit do červena. Pro rudou zář už téměř nevidím, ale přesto stále letím dál, do neznáma. Ach, já jsem to ale měla štěstí!

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: ,

­­­­

Diskuse ke slohové práci
Jak jsem se naučila létat







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)