ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

   
­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 2.23
Hodnoceno: 57x Prosím, ohodnoť práci

Spánek a sny


OSNOVA:

1. Úvod
2. Definice spánku: Co je to vlastně spánek?
3. Definice snů
4. Je spánek důležitý?
5. REM
6. Cyklus bdění a spánku - doba spánku
7. Význam spánku
8. Jak spánek probíhá?
9. Co je to snění?
10. Poruchy spánku
11. Spojitost mezi uměním a sny
12. Využití snů obyčejným člověkem
13. Spánková deprivace
14. Pojmy
15. Závěr


Ve svém výkladu vyložím spánek a sny. Od definice spánku a snů, přes typy spánku až po dobu strávenou spaním.

Spánek je stav pozměněného vědomí, ale není to "vypnutí" mozku. Ačkoliv se spánek jeví jako protiklad bdělosti, mají tyto dva stavy mnoho společného. Myšlení a paměť jsou aktivní při obou stavech a spící člověk vnímá zevní podněty, což dokazuje okamžitá reakce spících rodičů na pláč jejich dítěte. Studie, při kterých byl omezován spánek (spánková deprivace) prokázaly, že spánek je nezbytný a člověk se bez něj neobejde. Mozek potřebuje periody spánku, aby si odpočinul, obnovil síly a zpracoval informace získané během období bdělosti. [Zdroj informací - literatura, kniha "Velká obrazová všeobecná encyklopedie", strana 168, pod heslem spánek, hlavní autor James Hughes (1. pohled na spánek)]
Spánek je přirozený stav, který ve srovnání s bděním provází značné snížení psychické i tělesné aktivity. Dochází k "odpojení" mozku a psychického dění od vnější reality. Člověku se nejlépe spí pod měkkou, hřejivou přikrývkou, v tiché, spíše chladné a zatemněné místnosti. Mnozí se cítí bezpečněji a příjemněji, když s nimi v téže místnosti spí ještě někdo. Ve spánku probíhají různé druhy mentálních aktivit - především snění. V pohotovosti je zejména sluchový aparát, který i ve spánku rozlišuje podle důležitosti. Například ženu neprobudí hukot vlaku, který pravidelně projíždí kolem, ale vzbudí ji slabé zabroukání dítěte. [Zdroj informací - Internet, pod heslem spánek a sny, doména http://students.math.slu.cz/JitkaMiksikova/ (2. pohled na spánek)]

Sny jsou výsledkem duševní činnosti při REM spánku. Předpokládá se, že jsou odrazem zpracovávání všech dojmů a pocitů, které člověk přes den získá. Pravděpodobně jsou také součástí procesů, kterými se obsah krátkodobé paměti přepisuje do paměti dlouhodobé. Mnoho psychiatrů věří, že analýza snů může odhalit emoční konflikty. [Zdroj informací - literatura, kniha "Velká obrazová všeobecná encyklopedie", strana 168, pod heslem sny, hlavní autor James Hughes]

Spánek je velmi důležitým faktorem k obnovení energetického potenciálu. Ve spánku dochází k duševnímu vývoji. Spánek je školou duševního života. Fyzické tělo odpočívá tím, že zpomaluje metabolismus, a tím dochází k regeneraci. [Zdroj informací - Internet, doména "http://www.volny.cz/nedelnikova/kniha/10.htm", pod heslem spánek a sny]

Při REM fázi začne člověk těžce a nepravidelně dýchat. Jeho srdeční frekvence se zvyšuje na hodnoty, které odpovídají bdělému stavu. Probudit člověka spícího v REM fázi je obtížnější než v ostatních spánkových stádiích. Dochází k úbytku svalového napětí, což je patrné v uvolněném obličeji spícího. Změny průtoku krve vyvolávají u mužů erekci a u žen prokrvení vaginální oblasti. Autonomní nervový systém se projevuje značnými nepravidelnostmi: v pulsu, dýchání, v hodnotách krevního tlaku. Mozek má zvýšenou spotřebu kyslíku, což ukazuje na regenerativní funkci spánku pro centrální nervovou soustavu. Překvapivé bylo zjištění, že náhlé pohyby, kterými spáč během spaní mění svou polohu, se objevují zpravidla těsně před, nebo těsně po REM fázi spánku. Sny v REM fázi jsou mimořádně živé a mají bizardní, nelogický charakter. REM fáze spánku, o níž se prokázalo, že je fyziologicky podstatou snové činnosti, byla charakterizována dalšími epitety. Někdy se nazývá také D-stav (od anglického slova dream - sen), tj. snový stav. Jiní badatelé došli tak daleko, že REM fázi označují za "třetí stav existence" - na rozdíl od prvních dvou stavů, spaní a bdění. Když byli při pokusu dobrovolníci probuzeni v NREM (non rapid eye movement) fázi spánku, tak uvedly sny jen v 20 procentech. Což je ve srovnání s velkým počtem snů v REM fázi, vskutku málo. A navíc sny v NREM fázi spánku jsou prokazatelně kratší, obsahují méně vizuálních prvků a zdaleka nejsou tak živé jako sny doprovázené rychlými očními pohyby. Experimentální dobrovolníci uváděli, že při NREM fázi měli dojem, že spíše myslí, než sní. Takový je základní rozdíl mezi REM a NREM snovými produkty. Je-li člověk probuzen z REM fáze spánku, průměrně v 88 procentech potvrdí, že se mu právě zdál sen, a celkem ochotně svůj sen vypravuje. Je to dost vysoké procento, abychom mohli tvrdit, že během REM spánku spáč sní své sny. Perioda REM spánku se u zdravého člověka objevuje nejméně třikrát za noc, což znamená, že během jednoho roku bychom měli mít v průměru nejméně jeden tisíc snů. Valnou část z nich zapomeneme těsně po probuzení a pravděpodobně ještě větší část si vůbec neuvědomíme, protože se nám zdají během souvislého spaní v noci. Abychom měli vůbec nějakou naději, že si sen zapamatujeme, musíme se ze spánku probudit a chvíli zůstat vzhůru. Teprve bdělé vědomí může uložit vzpomínku na sen a uchovat paměťovou stopu. Proto si nejčastěji pamatujeme ranní sny. Vzpomínka na sen je velmi prchavá, což možná souvisí s jeho nelogickými kvalitami, které znesnadňují zapamatování. Existují však sny, které si pamatujeme léta. [Zdroj informací - Internet, doména http://students.math.slu.cz/JitkaMiksikova/, pod heslem spánek a sny]

Spánek tvoří asi třetinu života, i když ho s přibývajícím věkem ubývá. Roční dítě prospí přibližně 14 hodin denně, pětileté potřebuje jen 12 hodin. Přibližně 90 % dospělých lidí spí 6-9 hodin, většina z nich 7,5-8 hodin. Méně než 6 hodin nočního spánku vede k ospalosti přes den. Starší lidé spí v noci méně, ale přes den klimbají. [Zdroj informací - literatura, kniha "Velká obrazová všeobecná encyklopedie", strana 168, pod heslem doba spánku, hlavní autor James Hughes]
Většina lidí spí 8 hodin, ale někdo potřebuje i 9 až 10 hodin spát. Starším lidem většinou stačí 5 až 6 hodin. Cirkadiánní cyklus (circa - kolem, dies - dne) je tendence k střídání větší a menší fyziologické, behaviorální a psychické aktivity. Cirkadiánní cyklus zřejmě souvisí se střídáním dne a noci. K narušení rytmu spánku může vést práce na směny, což se projevuje pomalejším reakčním časem a zhoršenou schopností řešit problémy. V ranních hodinách se zvyšuje tělesná teplota, produkce hormonů a celková aktivita. Dlouhý dopolední spánek vede k útlumu metabolických procesů. Po probuzení je člověk celý zbytek dne utlumený a omámený. Mezi lidmi existují rozdíly v úrovni ranní aktivity. Dělí se na ranní ptáčata a noční ptáky. Ranní ptáčata jsou nejvíc čilá ráno, noční ptáci odpoledne, nebo večer. Tyto rozdíly nejsou pouze subjektivní. Srovnávací studie těchto dvou typů vedly k závěru, že se liší v několika důležitých momentech. Například ranní ptáčata mají větší produkci adrenalinu než noční ptáci, což se u nich projevuje celkovou aktivační úrovní. Vrcholu své tělesné teploty dosahují během dne o něco dřív než noční ptáci. Tyto rozdíly v aktivitě a tělesných stavech mohou výrazně ovlivňovat chování i výkonnost. Mezi slavnými mysliteli najdeme oba výše uvedené typy. Například Imanuel Kant byl ranní ptáče zatímco Zikmund Freud psal téměř výhradně v noci. [Zdroj informací - Internet, doména "http://students.math.slu.cz/JitkaMiksikova/", pod heslem spánek a sny]

Organismus každého člověka se po určité době zatíží. Po celodenní únavě vnímavost člověka ochabne, cítí se vyčerpán. Spánek přichází hlavně po unavení mozkových buněk, které jsou během aktivity nejvíc namáhány. Potřebu spánku zjišťuje člověk postupně. Klesáním očních víček, ochabováním svalstva, zíváním, poklesem hlavy. Lidské tělo většinou nereaguje na dotyk, necítí bolest, chlad, teplo ani vůni. Nezřídka se nám začnou zdát sny. Ráno si vzpomínáme, co se nám zdálo. [Zdroj informací - Internet, doména http://www.sachmet.estranky.cz/clanky/Sny/O-spanku-uvod", pod heslem spánek a sny]

Přechod z bdělého do spánkového stavu probíhá vždy podle stejného vzorce, i když rozdílným tempem. Nejprve se objevují velké tělesné pohyby a změny polohy těla. Pak následuje prohloubené dýchání a pomalé zavírání očí. Jedinec vstupuje do hypnagogického stavu, což je přechodné údobí klímání, či dřímoty mezi bděním a spánkem. V tomto stádiu se někdy objevují výrazné svalové křeče provázené škubnutím celého těla, které mohou vést ke krátkému přechodnému probuzení. Křeče jsou pravděpodobně vyvolány motorickými impulsy z nižších mozkových center, což je projevem nervových procesů reagujících na přechody k další etapě spánku. Při usínání se postupně snižuje svalové napětí, krevní tlak i tepová frekvence. Ve spánku dochází k rychlým pohybům očí, které pravděpodobně souvisí se sněním. K průběhu spánku se používá tzv. elektroencefalogram (EEG) s jehož pomocí bylo zjištěno, že ve spánku dochází k poměrně výrazným změnám spontánní elektrické aktivity mozku. Je-li člověk úplně bdělý a čilý, pak jeho encefalograf obsahuje mnoho tzv. beta vln. Poté, co si lehneme do postele a zhasneme světla, se na záznamu začínají objevovat alfa vlny. Pak prochází jedinec čtyřmi spánkovými stadii. Fáze 1. představuje stádium nejlehčího spánku, protože průběh EEG se nejvíc podobá grafu, získanému při sledování běžné mozkové aktivity. Spánkové stádium 4 se naopak pokládá za nejhlubší periodu spánku, protože se příslušný EEG záznam podobá grafu komatózního stavu. Po skončení 4. stadia se jedinec znovu vrací do stadií 3 a 2. Celý cyklus trvá kolem 90 minut. Teprve po jeho skončení nastává první etapa rychlých pohybů očních, tahle etapa se označuje jako REM spánek. Rychlé pohyby oční se anglicky řeknou rapid eye movements, z čehož vznikla mezinárodně uznávaná a běžně používaná zkratka REM fáze spánku. Všechny ostatní fáze spánku se rychlým pohybem očí nevyznačují, a proto se mohou stručně označovat jako NREM fáze, tj. non-rapid eye movements. A tak během spánku máme na jedné straně rychlé a binokulárně synchronizované pohyby očí - REM stadium 1, na straně druhé buď velmi pomalé, častěji vůbec žádné pohyby očí - NREM fáze spánku - stadia 2, 3, 4. [Zdroj informací - Internet, doména "http://students.math.slu.cz/JitkaMiksikova/", pod heslem spánek a sny]

Snění, neboli hypnagogické představy, označující se také jako pseudohalucinace, se někdy spontánně vynořují v prvním stádiu spánku. Nejčastěji se to stává tehdy, když se člověk delší dobu zabýval jednotvárnou činností, která mu pak vyvstane před očima. Například: sbírání ovoce nebo třídění známek. Ačkoliv jsou hypnagogické představy velmi živé, vždy si osoba uvědomuje, že se nejedná o skutečnost. Hypnagogické představy se kvalitativně liší od snů v REM fázi. Snové představy v REM fázi bývají tak živé, že je spící člověk není schopen odlišit od vjemů. Ve snech člověk často létá, cestuje výtahem do nitra země, setkává se s různými podivnými zvířaty. Po probuzení si mnohdy s úlevou uvědomí, že to byl jen sen. Ve snech se vyskytují útržky zážitků z bdění. Dramatičnost snů se vyskytuje v ranních hodinách, ženské sny jsou ovlivňovány menstruačními cykly. Obsahy snů vznikají z:

  1. vnitřních příčin (únava, bolest, nemoc)
  2. z vnějších příčin (různé zvuky, pocity chladu, tepla)
  3. ze vzpomínek (z dětství, z předchozího dne)

Zdroje snů můžeme rozlišit na vnější a vnitřní. Vnější zdroje jsou zpravidla podněty vycházející z vnějšího světa, který obklopuje spící jedince. Takové vnější podměty mohou působit na smysly spáče a vyvolat v jeho psychice snový děj. Vnitřní zdroje snů můžeme rozdělit na organické, tělesné podměty, čistě subjektivní podráždění a konečně na ryze psychické zdroje snových podnětů. Psychických zdrojů je nejvíce: důležité prožitky, vzpomínky, denní fantazie, potlačená i otevřená přání, nevyřešené problémy apod. Nejdříve se však zaměříme na vnější zdroje snů, které se objevují jako objektivně prokazatelné podráždění smyslových receptorů spícího člověka. Například hřmění hromu při bouřce může navodit snový děj, v němž se snící nachází uprostřed bitevní vřavy. Kokrhání kohouta se promění v úzkostné volání o pomoc. Když nám při spánku spadne přikrývka, můžeme snít o tom, že se procházíme nazí, nebo že jsme spadli do studené vody. Tohle jsou ukázky sepětí snového děje s vnějším podmětem, který v dostatečné intenzitě sen vyvolal. Ale velmi také záleží na individualitě snícího. Stejný podmět může u jednoho člověka vyvolat úplně jiný sen než u druhého. Vnitřní sny mohou vycházet z jakéhokoliv orgánu v těle. Jsou rozděleny na dvě hlavní kategorie:

  1. povšechné tělesné vyladění - tzv. "totání nálada"
  2. specifické pocity, které jsou vlastní všem hlavním neurovegetativním systémům:
    • počitky svalové (proprioreceptory)
    • pneumatické
    • gastrické
    • sexuální
    • periferní

Vzbuzený počitek vyvolá podle asociačních zákonů spřízněnou představu a spojí se s ní v organický útvar, k němuž má však vnímající vědomí poněkud jiný vztah. Pozornost se totiž vůbec nevěnuje počitku, ale průvodním představám, což je zároveň příčinou onoho metaforického přesunu. Sny nemůžeme uspokojivě vysvětlit pouze z tělesných nebo objektivně působících podmětů. Ke každému z nich se přistupují psychické asociace představ, útržků myšlenek, vzpomínek, fantazií. Vytvářejí shluky, různá seskupení, jejichž volný, ničím nezávazný rej odjakživa mátl racionálně uvažující jedince a na druhé straně nabízel živnou půdu pro rozkvět fantazmagorických a zcela obskurních přístupů ke snu. Uvážíme-li však skutečnost, že sen vedle zřetězující libovůle a nekontrolovatelné fantazie využívá také symbolizační schopnosti lidské psychiky, potom by nás mnohotvárnost snů nijak neměla překvapovat. Ve spánku je obvyklá výběhavost myšlení utlumena, a tak se můžeme ve snu místo ve vyjetých kolejích svých myšlenkových návyků pohybovat po zcela nečekaných odbočkách. O snech se v lidovém povědomí udržuje řada populárních a přitom zcela neprokázaných domněnek. Lidé se často vyptávají, zdali jsou jejich sny barevné, nebo černobílé. 80 procent dobrovolníků těsně po procitnutí tvrdilo, že jejich sny jsou barevné přesně tak, jak barevný je svět kolem nás. Stromy jsou zelené, obloha modrá, atd. V podstatě je nepochopitelné, proč by sny měly být pouze černobílé. Černobílý býval film ve svých počátcích, a to je přece umělý záznam obrazu. Ani za soumraku není svět kolem nás černobílý. Sny ve svém zobrazování nekopírují bezbarvou realitu věcí. Ovšem sny velmi rychle zapomínáme a nejdříve ze všeho se vytrácí barva. Jsou lidé, kteří tvrdí, že se jim nikdy nic nezdá. Jejich omyl by se dal snadno prokázat, kdybychom je probudili v REM fázi spánku. Obsahy snů jsou buď manifestní, nebo latentní. V manifestním snu je sen srozumitelný a jasně vyjádřen. Latentní (což znamená hluboký, nevědomý) je se slzytým smyslem, v jejichž pozadí bývá utajené či potlačené přání či potřeba. Sen se může odehrávat během okamžiku, většinou trvá déle, odpovídá délce toho, co se v něm odehrává. Sen může být PREKOGNITIVNÍ: v něm je vyjádřena předtucha určité události, která se dříve nebo později vyplní. Sen ŠPATNÝ, ÚZKOSTNÝ (noční můra): je to sen naplněný úzkostí, nebo strachem, jeho obsah je živý, většinou se týká ohrožení života nebo vlastního ega, obvykle se vrací, vzpomínka na obsah snu je zachována. Po probuzení je člověk schopen komunikace, ale zůstává pocit tísně. Sen ŽIVÝ: vzniká ve spánku REM. Psychologům se zatím nepodařilo najít jednoznačnou odpověď na otázku, proč se člověku zdají sny. [Zdroj informací - Internet, doména "http://students.math.slu.cz/JitkaMiksikova/", pod heslem spánek a sny]

Každému člověku se někdy stalo, že nemohl večer usnout. Zpravidla se jedná o přechodný problém. Mezi hlavními příčinami nespavosti patří:

  1. Stres během dne
  2. Deprese
  3. Nespavost během těhotenství
  4. Porucha srdce nebo plic: může vést k městnání krve v plicích, to má za následek noční buzení s pocitem dušnosti
  5. Konzumace kofeinových nápojů v pozdních odpoledních hodinách (káva, čaj, Coca-cola)
  6. Nadměrné jídlo, nebo pití večer
  7. Vysazení uklidňujících prášků nebo léků na spaní
  8. Nedostatek tělesného pohybu během dne
  9. S věkem klesající potřeba spánku.

K dalším příčinám patří změna školy, přechod do jiného časového pásma a práce na směny. Příčinou časného buzení může být požívání alkoholu, který narušuje činnost mozkové aktivity. Nejběžnějšími poruchami spánku jsou dlouhé usínání a časné probuzení. Postup při léčbě nespavosti je obecně známý. Člověk by neměl před spaním vyvíjet velké duševní úsilí. Není příliš vhodné užívat prášky na spaní, které utlumují, ale většinou také narušují spánkový cyklus. Chce-li člověk dobře spát, měl by mít přes den dostatek pohybu a asi hodinu před ulehnutím relaxovat. Dále se doporučuje vypít na noc nějaký teplý nealkoholický nápoj nebo něco sníst. [Zdroj informací - Internet, doména "http://students.math.slu.cz/JitkaMiksikova/", pod heslem spánek a sny]

Sny představují soubor myšlenek a představ, které máme během spánku a které utvářejí vnitřní odpověď na zevní události. Vycházejí přitom z našeho podvědomí, kde jsou smazány hranice mezi minulostí, budoucností a současností a kde logika ztrácí svůj význam. Žijeme tak ve dvou světech - světě bdění s jeho vědními zákonitostmi, logikou a sociálním chováním, a v prchavém světě snění, ukrývajícím se za závojem spánku. Ve snovém světě jsou běžné fantastické události, představy a proměny. Často je provází hlubší emoce a působivější vizuální vjemy, než nám může nabídnout svět bdění. [Zdroj informací - Internet, doména http://www.sny.cz/, pod heslem spánek a sny]

Pokud chcete využívat svých snů, je třeba si o nich vést záznamy. Někteří lidé si nikdy nepamatují, co se jim zdálo a většina všechno zapomíná krátce po probuzení. Všechny systémy interpretace snů se silně spoléhají na symbolismus. Ve snech není všechno takové, jak se zdá. Existují určité klasické symboly, jako domy, lidé, létání, nahota, o jejichž významu panuje všeobecný souhlas. V konečném důsledku je však sen záležitostí osobní a jeho obsah dokáže nejlépe vyložit ten, kdo jej sní. Zakladatel moderní západní analýzy snů byl v Čechách narozený psycholog Sigmund Freud. Tvrdil, že výklad snů je královskou cestou k poznání nevědomých aktivit mysli. [Zdroj informací - Internet, doména "http://www.sny.cz/", pod heslem spánek a sny]

Bez spánku člověk dlouho nevydrží. To každý z nás pozná po probdělé noci nebo po několika probdělých nocích za sebou. V literatuře se uvádí, že světový rekord v nespaní drží sedmnáctiletý americký student Randy Gardner, který roku 1965 vydržel 11 dnů za sebou nespát. Tento experiment byl nakonec z rozhodnutí lékařů přerušen, protože hrozilo naprosté vyčerpání organismu. Z pokusů na dospělých kočkách a psech je známo, že po 15 dnech nepřetržitého bdění zvířata hynula na celkové vyčerpání organismu. Americký filozof Allen Rechtschaffen dlouhodobě zabraňoval krysám ve spánku. Experimentální hlodavci vykazovali za několik dnů známky celkového oslabení. Krysy se začaly chovat, jako kdyby byly vystaveny nepřetržitě působícímu stresu. Objevily se poruchy pohyblivosti, úbytek na váze (a to navzdory zvýšenému příjmu potravy), znatelně se snížila průměrná EEG amplituda, docházelo ke zduření žláz s vnitřní sekrecí, objevily se žaludeční vředy. Deprimované krysy hynuly - některé z nich již po 5 dnech beze spánku, jiné vydržely dokonce 30 dnů. Deprivace znamená vážný nedostatek uspokojení základních potřeb. Ve vědeckých laboratořích byly uskutečněny i pokusy se spánkovou deprivací lidí, ale nebyly zkoumány až do konce - a to z evidentních etických důvodů. Většinou při pokusech lidé nespali přibližně 50 hodin. Žádné zmatené nebo podivné chování se neobjevilo. Zpravidla docházelo jen ke stavům průběžné nepozornosti nebo chybného vnímání, orientace a prožívání. I přes spánkovou deprivaci byli lidé schopni i nadále provádět běžné životní úkony. [Zdroj informací - Internet, doména "http://students.math.slu.cz/JitkaMiksikova/", pod heslem spánek a sny]

Tato báseň sice nebyla vytvořena na základě informací získaných ve spánku, přesto však má se spánkem mnoho společného, proto ji zde uvádím. Ale jen jako zajímavost:
Hodiny na stěně odbily půlnoc,
a já pořád spát nemohu.
Už je černočerná noc,
ale já se ani na ten spánek nezmohu.
Musím pořád myslet na tebe,
a na ty chvíle,
s tebou strávené.
Vidím před sebou dlouhé míle,
a konec žádný.
Je totiž zrádný.
Měsíc v úplňku je,
a mně připomíná tvou hebkou tvář.
Přitom se mi zdá, že se mi směje,
a má andílkovskou svatozář.
Další promarněné minuty,
a spánek nikde.
Myšlenky mi všude bloudí z nudy,
a spánek pořád nikde...

[Zdroj informací - Internet, doména "angelblack.blog.cz/0703/spanek", pod heslem spánek a sny]

Dosud není zcela jasné, proč vlastně spíme. Někteří badatelé přišli na zajímavou hypotézu, že spánek se vyvinul v dávných dobách, proto aby chránil lidi proti nebezpečí, které by na ně číhalo ve tmě. Také by bylo obtížné hledat ve tmě potravu. [Zdroj informací - Internet, doména "http://students.math.slu.cz/JitkaMiksikova/", pod heslem spánek a sny]
Spánek má pro mě hodně velký význam stejně jako pro každého jiného člověka, neboť je nezbytný pro život. Ale i tak si ve spánku hodně odpočinu, což je pro mě důležité. Jsem rád, když se mi sny zdají, protože v nich mohu prožít věci, které by se mi jinak nemohly stát.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: _W4R3C_, 07.10.2007

­­­­

Diskuse ke slohové práci
Spánek a sny







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­