ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground­

Vlastním jménem Jana Neumannová. Narodila se roku 1937 v Černčicích u Loun. Dětství a mládí strávila v Lounech, od vysokoškolských studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy žije v Praze. Pracovala jako nakladatelská redaktorka (Lidové nakladatelství, Československý spisovatel, AIEP).
Je básnířka, prozaička a překladatelka, autorka více než třiceti knižních titulů - vstoupila do literatury počátkem sedmdesátých let knížkami veršů a pohádek pro děti (např. Pohádky stříbrného delfína). Lyrické reflexe současného člověka, jeho hledání životních hodnot, ale i reminiscence na dětství a mládí jsou náplní jejích básnických sbírek (např. Sněhokruh, Tichý kormorán, Přesýpací vteřiny). Také ve svých většinou psychologicky směřovaných prózách se autorka zabývá současností (např. Měsíc krásného zešílení, Gepard je nejrychlejší, Případy vlídného detektiva). Příběhy, mnohdy ozvláštněné prvky tajemství a napětí, přitom provází autorčin vlídně ironický nadhled, o čemž ostatně svědčí i knížka povídek Třináct barev lásky - čtení o zvláštnostech citu, jenž nás dokáže často v nestřežených okamžicích záludně přepadnout. Je to sbírka třinácti povídek, která je věnována rozmanitým láskám, láskám s prvky tajemna, někdy detektivky a jindy hororu, kterým je však společné to, že je autorka koření humorem a nadsázkou (jde o tyto povídky: Příběh mé kamarádky Venduly, Příběh o legendě, MIKI BAR, Černá slepice, Kytka, Blázinec pro Elišku, Návrat, Jak napravit kolegu, Pohádka o muži, který hodně myslel, Přítel, Květ divizny, Údolí dešťů, Růžový příběh).