ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground­

Slovní zásoba

• lexikologie = nauka o slovní zásobě a jejím užívání; základními jednotkami slovní zásoby jsou slova a ustálená slovní spojení (lexémy)
• jedná se o souhrn všech slov určitého jazyka (spisovných i nespisovných)
• zachycena ve slovnících (lexikonech) ⇒ teorií a praxí vytváření slovníků se zabývá lexikografie
• slovní zásoba češtiny obsahuje kolem milionu slov (není možné přesně určit, neboť čeština se jako živý jazyk neustále vyvíjí)
• do aktivní slovní zásoby patří slova, jež člověk užívá při psaném a ústním projevu, do pasivní slovní zásoby zahrnujeme slova, kterým člověk rozumí, ovšem běžně je nepoužívá (uvádí se, že je tak 3–6× vyšší než aktivní slovní zásoba)
• slovní zásoba (živých jazyků) se neustále vyvíjí, dochází k tzv. obohacování slovní zásoby

Slovní zásoba z hlediska stylistického

Slovní zásoba obsahuje:

1. slova stylově neutrální (= většina)
   • použitelná v jakékoli situaci
   • například mít, hlava, strom, otec, pracovat, já, jedna, bílý, …
2. slova stylově zabarvená (příznaková)
   • použitelná jen v některém nebo v některých funkčních stylech jazyka

Typy slovníků

1. překladové slovníky (dvou i vícejazyčné) – například česko-italský slovník
2. výkladové slovníky (vysvětlují význam slova týmž jazykem, jímž jsou uvedena heslová slova)
   1. naučné (encyklopedické)
      • výklad významu slova + širší poučení
      • například Ottův slovník naučný (28 svazků + 12 svazků dodatků) – všechny obory; Ekonomická encyklopedie – specializované o­bory
   2. jazykové
      • výklad významu slova (původ, výslovnost, mluvnické ponaučení, použití slova)
      • například Příruční slovník jazyka českého (9 svazků); Slovník spisovné češtiny (SSČ); Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ)
3. speciální slovníky
   • historické (např. Jan Gebauer – Slovník staročeský)
   • etymologické (o původu slov) – např. Etymologický slovník jazyka českého
   • nářeční
   • cizích slov – např. Akademický slovník cizích slov I, II
   • frazeologické – např. Slovník české frazeologie
   • terminologické (názvoslovné) – např. Slovník školské fyziky, Slovník literární teorie
   • autorské
   • slangové
   • věcné a synonymické (shrnují do skupin slova významově si blízká a poučují o shodách a rozdílech mezi jejich významy) – např. Český slovník věcný a synonymický
   • frekvenční (o častosti výskytu slov) – např. Frekvence slov, slovních druhů a slovních tvarů v českém jazyce
   • ortografické (pravopisné)
   • ortoepické (výslovnostní) – např. Výslovnost spisovné češtiny I, II
   • retrográdní (zpětné ⇒ slova abecedně uspořádána podle pořadí písmen od konce) – např. Retrográdní morfematický slovník češtiny
   • slovníky vlastních jmen
   • obrazové