Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Každoročně velmi očekávanou a do detailů připravovanou událostí gymnázia Brno-Řečkovice je studentský majáles. Tato akce je jedinečnou příležitostí ukázat veřejnosti naši školu v dobrém světle, pobavit se a dělat něco společně jako celá škola. Každým rokem se dvě třídy stresují s přípravou a organizací majálesu a ostatních dvanáct tříd vymýšlí nejlepší ztvárnění tématu, které bylo zadáno, aby vyhráli hlavní cenu.

Všichni studenti se - jako obvykle - i tento rok sešli 1. května. Rozdílem oproti minulým ročníkům majálesu bylo ovšem místo, odkud v 8:30 začal průvod masek, čímž nebyla budova na ulici Terezy Novákové, ale dočasná alternativa na ulici Hapalova. Po průvodu se celá škola shromáždila v řečkovickém amfiteátru, aby si poslechla školní hymnu a zahajovací slova ředitele. Poté se už mikrofonu ujali moderátoři z řad organizujících septimánů. Představili nám porotu ve složení našich známých profesorů a pak již zahájili letošní filmový majáles a vyzvali na parket první třídu s jejich scénkou.

Z každého ročníku jsme nejdříve zhlédli třídu A a potom B. Po jejich vystoupení vždy porota určila lepšího z ročníku. Primáni se ukázali jako chytří a vynalézaví studenti, když k tématu horor vymysleli zajímavý příběh. Majálesu se zúčastnili poprvé, ještě moc nevěděli co dělat, a proto jejich scénka vypadala poněkud neohrabaně a nedotaženě.

Sekundy měly za úkol zpracovat českou klasiku, což pro tak mladé studenty bylo, podle mě, docela obtížné. Ale poradili si s tím dobře a my se zasmáli známým hláškám z filmů.

Na tercie padlo téma akční film. Jedna třída zvolila Jamese Bonda a druhá Piráty z Karibiku. Obě se ale shodovaly ve výběru písně a zpracování, protože ani jedné z nich nechyběl Harlem Shake a uchvacující herecký výkon profesorů. Jak tedy porovnat dvě třídy, u kterých záleželo hlavně na profesorech?

Kvartáni měli moc dobré téma, a sice fantasy. Obě třídy to zvládly skvěle. Mělo to příběh, vtip, dobrou choreografii i kostýmy, prostě všechno. Mně osobně se kvarta A moc líbila, ale diváci to moc neocenili, nebo na ně zapomněli, protože vystupovali už jako třetí v pořadí.

Kvinty věděly, že jim už nezbývá moc času, už vystoupí jen tento a jeden další rok a konec. Proto do svého romantického žánru dali studenti hodně úsilí, i když choreografie nebyla nic moc, ale zase tu záleželo především na výkonu jednotlivců.

A nakonec už zbývají jenom sexty. Ročník, který soutěží naposledy a příští rok se ujme organizace. S tématem muzikál jsme si opravdu vyhráli. Na jedné straně Pomáda, na druhé Rebelové. Myslím, že vítězství v posledním ročníku je opravdu zasloužené a máme z toho radost o to větší, že v minulých letech jsme nebyli moc úspěšní.

Řekla bych, že letošní organizace byla hodně dobrá. Bohužel se většina mladších studentů hned po skončení scének rozprchla a nezaznamenala kapelu, která poté hrála k našemu vítěznému tanci. Teď už jen můžu dodat: hodně štěstí a nervů pro nás na příští rok!