Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Jeanne Antoinette Poisson (1721-1764) je známější pod šlechtickým titulem markýzy de Pompadour. Pocházela z nižší francouzské šlechty a jejími jedinými zbraněmi při jejím vzestupu byla krása, přitažlivost a ženská vychytralost. Ve dvaceti letech se provdala za Charlese Lenomarta, jednoho z představitelů pařížské společnosti. O několik let později ji na plese poznal francouzský král Ludvík XV. a na jaře roku 1745 se stala jeho oficiální milenkou. Král okamžitě udělil své nové společnici titul markýzy de Pompadour a o sedm let později obdržela titul vévodkyně.
Svůj vliv na Ludvíka XV. Jeanne neustále rozšiřovala a po deseti letech urputného boje s intrikujícím dvorem se stala spolutvůrkyní francouzské politiky. Krále dokázala zaměstnat natolik, že předal vládu své radě, kterou markýza ovládla.
Tohoto vlivu dokázal skvěle využít český šlechtic ve službách Marie Terezie kníže Kounic, jemuž se v r.1756 podařilo uzavřít "smlouvu tisíciletí". Po téměř čtyři sta let vzájemného nepřátelství se Francie spojila s Rakousko-Uherskem v boji proti Prusku během sedmileté války.
Kromě politiky se markýza zajímala i o kulturu francouzského dvora. Možná, že díky ní se král inspiroval a nechal založit světoznámé rytecké dílny v Sèvres a Vincennes.
Až do své smrti zůstávala markýza de Pompadour rozhodující osobou na dvoře francouzského krále. I když v posledním desetiletí života nepůsobila jako Ludvíkova milenka, dokázala jako intrikářka ovládat krále samotného i celý jeho dvůr.
Životní styl užívající dneška a nemyslící na zítřek dosáhl za jejího působení svého vrcholu. Heslo "Za nás to ještě vydrží a po nás potopa" bylo typickým vyjádřením neutěšeného stavu financí, ekonomiky i morálky na francouzském dvoře. Revoluce začala ale až roku 1789 a zasáhla až dalšího panovníka, Ludvíka XVI. Ten byl společně se svou manželkou Marií Antoinettou r.1793 po neúspěšném útěku z Francie popraven.