ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 2.78
Hodnoceno: 18x Prosím, ohodnoť práci

Vánoce opět...na krku

Každý rok začínají Vánoce o něco dříve. Jestli loni obchody vyhlásily vánoční nadílku v půlce listopadu, letos to byl první den tohoto sychravého měsíce, kdy zazvonily první zvonečky.
Tohle jemné cinkání slyší každý. Někdo ho například vnímá jako nepříjemné lechtání v zátylku. Tenhle líbezný zvuk nám připomíná, že je tu čas solidarity, lásky k bližnímu svému, radosti a pohody a taky bezhlavého nakupování, nikdy nekončících front u pokladen a vyšňořených reklam a plakátů.
Stejně jako obchody a supermarkety i někteří pochybní jedinci začínají svůj vánoční hon každým rokem dříve. To pak jde člověk rušnou ulicí v centru města, slunce ho hřeje do zad a z reproduktorů u výkladních skříní slyší: "Opět tu máme Vánoce a s nimi přicházejí i NAŠE úžasné VÁNOČNÍ slevy!" Všude visí blyštivé ozdoby a houpají se laciná cingrlátka...
Pak dorazíte o něco níž a poutavé, veselé a úhledně naaranžované reklamní letáčky vystřídá smutný obličej smutného muže na smutném kolečkovém křesle zabaleného do ještě smutnější deky s cedulkou na krku a větší cedulkou opřenou o bezvládné dolní končetiny.
Když přijdete blíž, spatříte skromný nápis těsně u země: "Prosím, přispějte na operaci páteře." A když máte to štěstí, že se dostanete ještě blíž, dojme vás skromné písmo pod mužovou bradou, nenápadně sdělující ohromnou novinu: "Jsou přece Vánoce!"
V takovou chvíli je vám mizerně stejně jako všem okolo, protože ten chudák nemůže chodit a nejen že vy si můžete i poskočit, ale právě jste nakoupili tolik dárků, že by jejich cena jistě pokryla všechny výdaje na nešťastníkovu léčbu.
Jak zdrceni a morálně podlomeni byste se cítili spatříc smutného muže, smutně stojícího ve smutném kabátu a smutně kouřícího cigaretu a klábosícího s kolegou: "Kdo má na tom krámu sedět celej den? Aspoň že je letos takový teplo. Jinak by mi už dávno mrzly nohy. A ty lidi! Ty lidi! To jsou takový škrti, že ani mrzákovi smutnýmu nic nedaj!"
Takže jestli za rok v říjnu uslyším ten krásný hlásek malého zvonečku, pověsím si na krk cedulku a řeknu: "Teď jsem jako ty, můj kolečkový příteli. I já mám Vánoce na krku."

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: ,

   
­­­­

Diskuse ke slohové práci
Vánoce opět...na krku







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)