ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Sapfó (*627 př.n.l - †568 př.n.l)

­­­­

Z písní lásky

Kniha "Z písní lásky", kterou přeložil a částečně napsal Ferdinand Stiebitz, je tématicky rozdělená do dvou částí. První část nazvaná Sapfó pojednává o životě této básnířky a rozebírá hlavní znaky její poezie, druhá část Ze zlomků Sapfiných písní přináší fragmenty jednotlivých básní a překladatelovy rekonstrukce některých veršů.

Sapfó
Ačkoliv je tato básnířka skutečnou historickou postavou, obestřel ji neproniknutelný mýtus, a proto je těžké určit, co je ještě pravda a co už je smyšlené. Věří se, že se Sapfó narodila někde kolem roku 627 př.n.l. (možná i podstatně dříve) jako aiolská šlechtična z nejlepšího domu a že měla tři bratry. Brzy se provdala za aristokrata a s ním sdílela osudy, jež postihly lesbickou šlechtu - občanskou válku a vyhnanství na Sicílii. Když bylo šlechtě povoleno navrátit se zpátky na Lesbos, přišla i Sapfó domů - zdá se ale, že přichází sama, její manžel byl už asi mrtev. Sapfó měla z tohoto manželství údajně dceru Kleis (pojmenována po babičce).
Na ostrově Lesbos založila poté Sapfó školu pro dívky, která byla zvaná domem Múz - tzv. Museionem. Učilo se zde zpěvu, tanci a umění. Jednalo se o kultovní sdružení, jehož ochrannými božstvy byly Múzy a Charitky (tři řecké bohyně půvabu a slavnostního veselí). Právě odtud přicházejí domnělé zprávy o Sapfině údajné homosexuální orientaci. Sapfó se skutečně ve svých básních vyznávala z lásky k jednotlivým žačkám a barvitě popisovala fyziologické účinky touhy, kterou u ní dívky vyvolávaly, nicméně neexistuje jediný důkaz, že by v jejím domě docházelo k jakýmkoliv neřestným orgiím nebo oddávání se nemravné lásce, takže se jedná spíše o mylnou interpretaci otevřeného obdivování se kráse a dokonalosti dívčího těla.
Ke sklonku života Sapfina, snad kolem roku 568 př.n.l., spadá ještě jedna významná událost - její bratr Charaxos obchodoval v Egyptě s vínem a tam se zamiloval do hetéry Dorichy. Sapfó vytýkala tento poměr bratrovi i ve svých básních. S touto událostí se ztrácejí všechny další stopy týkající se Sapfina života. Existují snad zlomky historických pramenů, které uvádějí, že se smiřuje rezignovaně se stářím.

Ze zlomků Sapfiných písní
Tato část je rozdělena na několik podkapitol.

Zlomky - v tomto oddíle jsou uspořádány části básní nebo i pouze jednotlivé verše, které se po Sapfó dochovaly. Ve svých básních se Sapfó velmi často obrací k Afrodité, kterou nazývá Kypridou (Afrodité se podle legendy zrodila z mořské pěny u ostrova Kypru), k Héře a často také hovoří o Erótovi, kterého obdařuje mnoha květnatými přívlastky, a Adonisovi, miláčkovi Afrodíté, jenž zahynul na následky poranění kančím klem.
Sapfó pevně věřila, že mládí a krása jsou hlavní ozdoby ženy, a bere si obě tyto přednosti znovu a znovu za motiv svých písní. Velmi častým symbolem jsou také květiny zobrazující jaro, mladost a svěžest (např. dívka s ňadry violkovými, řůžokvětá dívka, kadeře zdobené kvítky vonných růží a šalvějí atd.).

Její tělo pozbylo svěží krásy,
a svým vzhledem v srdci jen lítost budí,
v jejích údech třaslavých není žáru milostné touhy.
Staroba už opřádá zvadlé tělo,
na pleť její tisíce vrásek ryjíc;
a bůh touhy, hledaje jaré mládí, odlétá navždy.

Sapfó se taktéž ve svých básních zmiňuje o své dceři Kleis a bezmezné lásce, kterou k ní chová (v jednom dochovaném verši ji dokonce napomíná, aby neplakala, protože nářek nepatří do domu Múz), a, údajně, o Faónovi, který měl být, podle Ovidia a novověkých románů, oper a tragédií, Sapfinou nešťastnou láskou.
Ve většině veršů opěvuje Sapfó přednosti svých žaček a popisuje, jak již bylo zmíněno, vřelé city, které k nim chová.

Růžokvětá Gongylo, předstup čile,
ve svém plášti bělostném jako mléko:
kol tvé krásné postavy poletuje zase bůh touhy.

***

Lásku k tobě jsem dávno již cítila, Atthido,
tehdy ještě, když kvetoucí pannou jsem bývala;
malou dívkou ses tehdy mi zdála nevzhlednou...

Sapfó se prý zabývala i otázkou smrti a o smrti napsala údajně úchvatnou píseň. Nám se zachovala jen stručná parafráze jedné její reflexe o smrti: že je smrt zlo a že tak uznali sami bozi, jinak prý by sami umírali.

Ze svatebních písní - Sapfó skládala svým dívkám písně k sňatku, tzv. epithalamia, které požívaly ve starém věku ještě větší slávy než její písně milostné. Bohužel se z nich zachovalo jen nemnoho veršů, a jen nejasně si je můžeme doplnit z pozdějších básníků, na které měla Sapfina epithalamia vliv, především z veršů Theokritových a Katullových. Mě nejvíce zaujaly dvě sloky, kde je nedosažitelná nevěsta líčena jako zralé jablko na nejvyšší větvi stromu, a neochraňovaná nevěsta je přirovnávána k zašlapanému kosatci.

Jako jablko sladké se červená na strmé větvi,
na strmém vršku, a zapomněli tam sadaři na ně,
nezapomněli, ne, však nemohli dosíci plodu...

Jako kosatec, jenž vyrostl nechráněn na horách,
pastýři nohama šlapou, a na zemi udupán leží,
nachový květ...

Z písně o svatbě Hektora a Andromachy - svatební píseň složená pro slavnou dvojici z řecké mytologie. Píseň je značně kouskovitá a jen s obtížemi srozumitelná.

Sapfiny písně o Atthidě (Evokace) - tento oddíl vznikl roku 1916 a poprvé vyšel v časopise Lumír, kde se pokusil Ferdinand Stiebitz na základě četných Sapfiných zlomků, podle vlastních slov, "zachytit v jednotném rámci kouzlo Sapfiny osobnosti a umění, jak je tehdy ještě jako mladík prožíval". Nazval tehdy ty písně jako pokus o rekonstrukci, ale později je přejmenoval na evokace.

Jako kosatec, jenž vykvetl v zelených horách,
pastýři nohama šlapou, a na zem zhroutí se květy,
když je postihl záhuby los, a zmírají zvadlé:
taktéž i dívka: i tu, když loktům propadne chtivým,
zdrtí vášeň, a květ, jímž voněla, klesne a zvadne.

***

Jdeš k Andromedě? Nemá růží v sadě svém;
a tam, kde nevyrostly, najdeš údělem
jen smrt. A smrt je zlo - tak bozi uznali:
vždyť kdyby byla krásná, též by zmírali...

VLASTNÍ NÁZOR:

Kniha mě velmi zaujala, a to především díky perfektnímu zpracování, které pomocí vysvětlivek, poznámek a zevrubného životopisu beroucí v potaz všechny možné historické prameny a okolnosti, napomáhá porozumění Sapfiny evokativní poezie a boří mnoho mýtů, kterými je tato osobnost opletená. Vřele doporučuji.

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Zdroj: Zuzana Mráziková, 05.11.2006

   
­­­­

Související odkazy

Čtenářský deník - nenalezen žádný další obsah z autorovy tvorby
Čítanka-Modlitba k Afroditě
­­­­

Diskuse k výpisku
Sapfó - Z písní lásky

Buďte první, kdo přidá komentář.







MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­