ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Vaňková Ludmila (*09.05.1927)

­­­­

Léč pana z Rožmberka

- úryvek

"Stejně ho poznali," škytla Anna. "Otec to přece ví. Anebo Jindřich nemlčel, ten had. Je konec, Katko. Docela konec. Přece jsi slyšela, co otec o něm říkal. Vzdal se mě a vezme si klidně tebe."
"To mu moc neradím," usmála se Kateřina zlověstně. "Jen ať to udělá. Buď klidná, Broučku. Bude litovat."
Anna zvedla hlavu. "Jestli to udělá," řekla zaraženě a popotáhla, "vezmu si s potěšením toho Rožmberka."
Kateřina se zamračila. Chce ji ta malá dopalovat? "Budě tě bít," prohlásila zlomyslně. "Přece jsi viděla. Ujišťuju tě, že si po výprasku týden nesedneš."
"Ať. Aspoň ten ničema uvidí, jak trpím kvůli němu."
"Kvůli němu! To určitě. Poslouchej, musíme to Rožmberkovi říct. Je to jediná možnost. Přece by nechtěl..." Hrklo v ní. Proč vlastně ne? Přijel si klidně jako ženich, a do Žitavy, za Annou. "Ty, Broučku, není to zvláštní?" řekla pomalu. "Ani nemrkl, když jsme se objevily. Musel nás přece poznat!" Bude mě těšit. Ano, tak to řekl. Jí. Anně. A na mne se podíval docela cize. Dcera pana z Lipé je možná hrbatá. Anebo je to Brouček. Ne, neustoupí, jemu je to jedno. Řekl to přece tenkrát docela jasně. I proti její vůli. "Dobře, vem si ho," řekla zlostně. "A netvař se, že se jen obětuješ. On se ti asi líbí. Chudák Petr. Pokusím se mu to ulehčit."

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: Michaela Dvořáková, 06.12.2009

   
­­­­

Diskuse k úryvku
Ludmila Vaňková - Léč pana z Rožmberka







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)