Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Pád (lat. casus)

• vyjadřuje vztahy jména ve větě
• ohebné druhy slov vyjadřují různými tvary různé pády, neboli se skloňují, obměňují
• čeština má 7 pádů, němčina 4, latina 6 (6. + 7. = ablativ)

Pády latinsky

1. pád = nominativ (kdo, co) – jmenovací
2. pád = genitiv (koho, čeho) – rodový
3. pád = dativ (komu, čemu)
4. pád = akuzativ (koho, co)
5. pád = vokativ (oslovujeme, voláme)
6. pád = lokál (o kom, o čem)
7. pád = instrumentál (s kým, čím)

Lexikální významy pádu

Nominativ – původce děje, vlast. stavu
Akuzativ – vyjadřuje nějakou osobu, věc, která je zasažena dějem
Dativ – někomu něco přivlastňuje
Lokál + instrumentál – často bližší okolnosti děje

Genitiv může být:

1. vlastnictví: dílo Olbrachta, Olbrachtovo dílo
2. partitivní:
   • částečnosti – hrnek mléka, čaje, kousek sucharu, nalít vody (vodu)
   • vlastnosti – muž vysoké postavy
   • srovnání – silnější tebe
3. dotykový-cílový: dosáhnouti cíle
4. odlukový: odvrátit se od přátel, zprostit funkce
5. záporový: nemám nejmenší naděje, nemám peněz (dnes nemám peníze)

Vokativ – oslovení: pane řediteli; pane Nováku

Skladební funkce pádu

⇒ čím mohou být ve větě

Nominativ – pád podmětu (otec pracuje)
Akuzativ – pád předmětu (vidím žáka)
Genitiv – pád přívlastku neshodného (střecha domu); pád předmětu (dotkl se nosu)
Lokál – pád předložkový (o strýčkovi)
Instrumentál – pád příslovečného určení, předmětu, doplňku (zvolili ho předsedou)
Dativ – pád předmětový (podobat se matce, půjčit bratrovi); pád příslovečného určení (zpívá krásně)
Vokativ – není větným členem

• kromě 1. + 5. pádu mohou být všechny předmětem, příslovečným určením nebo přívlastkem
  • přívlastek shodný: lesní cesta
  • přívlastek neshodný: cesta lesem

Další dělení pádů

1. přímé – 1., 4.
2. nepřímé – 2., 3., 5., 6., 7.