ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 2.73
Hodnoceno: 11x Prosím, ohodnoť práci

Příroda v Máchově Máji a v Čelakovského Ohlasu písní českých

Karel Hynek Mácha - Máj

Máj je lyrickoepická povídka rozdělená do čtyř zpěvů a dvou intermezz. Před prvním zpěvem se nachází báseň Čechové jsou národ dobrý. Epika je v tomto díle méně výrazná než jeho lyrická část, neboť samotný děj by bylo možné shrnout do několika málo vět. Lyrické pasáže tvoří většinu textu - popisy přírody, zachycení duševních stavů postav (Vilém před svou popravou) a vylíčení atmosféry.

První zpěv začíná rozsáhlým líčením pozdního májového večera. Celá pasáž je laděna tak, aby působila poklidně a příjemně - lyrický subjekt k tomu využívá mimo jiné eufonie, zejména pak opakování hlásky "l", například "svou lásku slavík růži pěl".
Dále je tato část vystavěna tak, aby silně zaměstnávala čtenářovy smysly. Upoutává pozornost podněty pro zrak - kvetoucí strom nebo využití barev - blankytné pásky, šero hor; odkazuje k čichovým vjemům - borový zaváněl háj, vonný vzdech; zaměstnává sluch - šeptal tichý mech, slavík pěl; a nakonec naznačuje i prožitky hmatové - objetí, vinoucí se stromy.
Nakonec zde přírodní útvary slouží i jako vymezení prostoru, na což upozorňuje ve své eseji Karel Hausenblas. Jsou tu zastoupeny všechny dimenze - "kol a kol" pro vyjádření šíře, "hory" pro výšku, "dál" nebo "blíž a blíž" pro hloubku a "chrám" či "světy" jako shrnutí ohromnosti prostředí.
Následně je vykreslená mírumilovná scéna postavena do kontrastu s osudem hlavních postav. Jarmila se dozvídá, že Vilém bude popraven za vraždu svého otce, a spáchá sebevraždu. Nicméně přírodu tento rychlý sled tragických zpráv nijak nezasáhne. I poté, co Jarmila ukončí svůj život v jezeře, plyne májový večer klidně dál.

Postoj přírody k lidským osudům je v Máji dvojí. Za prvé, v předchozím odstavci zmíněný kontrastní vztah. V prvním zpěvu Jarmilina smrt a idyla májového večera, nebo ještě výraznější Vilémova poprava orámovaná jásavým, slunečným ránem ve zpěvu třetím. Za druhé, příroda se naopak představuje jako soucitná opatrovatelka, která sdílí lidský žal. Je to v prvním intermezzu, kdy se jednotlivé části přírody (zvířata, hory, rostliny...) hlásí o to, jak uctí Vilémovu smrt a co pro něj připraví. A ještě ve druhém intermezzu příroda opakuje vzdechy nešťastných lidí a i sama naříká nad Vilémovým skonem.

Ať už se příroda postaví k peripetiím lidských životů soucitně, nebo odtažitě a nezaujatě, lidské nářky se v textu nevztahují k ní. Vilém žehrá na Jarmilu ("Proč klesla dřív, než jsem ji znal?"), ale k přírodě a zemi se obrací jako ke své milované kolébce i hrobu. Taková líčení se proplétají celým dějem a v každé situaci, jakkoliv pro postavy tragické, vyzdvihuje lyrický subjekt především krásu a velkolepost prostředí, které ho obklopuje.

František Ladislav Čelakovský - Ohlas písní českých

V Ohlasu písní českých převažuje lyrika. Většinu knihy tvoří kratší lyrické básně, popěvky či písně, často s milostným nebo žertovným laděním. Výjimku představuje úvodní balada Toman a lesní panna a delší epická báseň Prokop Holý.

Toman, v první baladě, se vydává za svou milou. Má naději, že se s ní uvidí, nic ho netíží, a proto se vydává po pravé cestě - kolem Svaté hory. Hora, jako symbol solidnosti, nadhledu a křesťanství (kvůli přívlastku Svatá), představuje bezpečí. U myslivny se Toman zklame ve své lásce, podléhá beznaději a vydává se špatnou stezkou. Z pole se dostane do lesa, jenž se svou temností, chladem a podivnými zvuky dokresluje nebezpečí takového prostředí. Náhle, což jí rovněž umožňuje les svou nepřehledností, se objeví Lesní panna. Jako pokušení odvádí Tomana dál od pravé cesty, hlouběji do neznámé a divoké přírody, kde nakonec najde smrt. Líčení okolí podbarvuje děj a dotváří typologii jednotlivých úseků příběhu.

Podobně fungují popisy i v básni Prokop Holý. Les je vhodnou lokalitou pro zrádné přepadení. Rozcestí ve skalách a uschlý strom se svou syrovostí a neživotností jsou příhodnými místy pro vystavení zohaveného odpůrce, zvláště když atmosféru smrti doplňují chmurní krkavci. Ničivost Prokopova hněvu je vyjádřena v termínech spojených s bouří - "po všem čele mraky", "blesků rozesílá sto žhavými zraky", "zahřměl rozkaz hněvný". I zde krajina a výrazy podporují průběh událostí.

I v lyričtějších básních příroda zesiluje dojmy a zdůrazňuje charakteristické rysy situací. Například mračna a bouřlivý vítr se pojí s příletem nebezpečného luňáka - "táhne mračno proti mračnu, v stromech vítr bouří, vyvalil se luňák z mraku" (Luňák), krásná dívka je popisována jako květina - "kdes vzal ten drahý květ, tu krásnou růžičku?" (Starý zahradník) a milá si stěžuje, že sluníčko zašlo za mraky, neboť se na ni její nejmilejší zlobí (Žehravý).

Krajina a její součásti slouží v Ohlasech písní českých jako nastínění dalšího děje, doplňuje a umocňuje vzhled či charakterové vlastnosti postav. Nemá silnou, nezávislou pozici, ale pro typologii a atmosféru básní je důležitá.

SHRNUTÍ:

Rozbor role přírody v Máji a Ohlasu písní českých potvrzuje zařazení autorů do různých uměleckých směrů. F.L.Čelakovský spadá do preromantismu, ve kterém se autoři soustředili hlavně na projevy národní kultury ("nalezení" Ossianových zpěvů v Anglii). Proto se i ve svém Ohlasu soustředí spíše na zachycení duše českého národa. Příroda mu v tom slouží jako podpůrný vyprávěcí prostředek.

Naproti tomu Mácha a jeho Máj patří už do proudu romantismu, ve kterém se autoři obraceli k přírodě jako k protikladu zkažené společnosti. Prostor, který jí Mácha věnoval v Máji, podnítil tvrzení, že děj není pro Máj důležitý a že celá skladba je pouze oslavou přírody. Působivě a detailně vylíčené prostředí by sice mohlo stát samo o sobě i bez dějové linie, ale v kontrastu s tragickými lidskými osudy zasahuje čtenáře hlouběji, než by to dovedla "pouhá" oslava přírody.

PRIMÁRNÍ LITERATURA:

MÁCHA, Karel Hynek. Máj. 1. vyd. Praha: Odeon, 1969, s. 40.
ČELAKOVSKÝ, František Ladislav. Ohlas písní českých. 3. vyd. Praha: Albatros, 1970, s. 60.

SEKUNDÁRNÍ LITERATURA:

FORST, Vladimír. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 1. A-G. 1. vyd. Praha: Academia, 1985, 900 s. ISBN 80-200-0797-0.
OPELÍK, Jiří. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce 3. M-Ř. 1. vyd. Praha: Academia, 2000, s. 728. ISBN 80-200-0708-3.
MUKAŘOVSKÝ, Jan. Genetika smyslu v Máchově poesii. In Mukařovský, J. (eds). Torso a tajemství Máchova díla: sborník pojednání Pražského lingvistického kroužku. Praha: Fr. Borový, 1938, s. 13-110.
VÁCLAVEK, Bedřich. Společenské vlivy v životě a díle K. H. Máchy. In Mukařovský, J. (eds). Torso a tajemství Máchova díla: sborník pojednání Pražského lingvistického kroužku. Praha: Fr. Borový, 1938, s. 332-373.
WELLEK, René. K. H. Mácha a anglická literatura. In Mukařovský, J. (eds). Torso a tajemství Máchova díla: sborník pojednání Pražského lingvistického kroužku. Praha: Fr. Borový, 1938, s. 374-401.
HRBATA, Zdeněk. Prostor romantického poutníka. In Vášák, P. (eds). Prostor Máchova díla: soubor máchovských prací. Praha: Československý spisovatel, 1986, s. 49-84.
HAUSENBLAS, Karel. Zobrazení prostoru v Máchově Máji. In Grebeníčková, R. a Králík, O. (eds). Realita slova Máchova: sborník pojednání. Praha: Československý spisovatel, 1967, s. 67-112.
JANÁČKOVÁ, Jaroslava. Česká literatura 19. století: od Máchy k Březinovi. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, s. 179 . ISBN 80-858-2741-7.
POLÁK, Josef. Česká literatura 19. století. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990, s. 308. ISBN 80-042-3906-4.

Tisk (Ctrl+P) Uložit jako PDF

Vloženo: 29.03.2010

­­­­

Diskuse ke slohové práci
Příroda v Máchově Máji a v Čelakovského Ohlasu písní českých

Tomáš Souček (13.11.15, 1:57): Tak jsem po roce zpátky :)
Tomáš Souček (26.11.14, 14:50): Jo a ještě bych málem zapomněl na to, že je to příliš dlouhé...
Tomáš Souček (26.11.14, 16:29): To máš pravdu, herdek :)
Tomáš Souček (26.11.14, 14:47): Dobrá práce, vytkl bych jenom nepřesnosti v datech ;)
    Brigda





MAPY WEBU Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé DŮLEŽITÉ INFORMACE Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti OPTIME - prodej reklamy - marketingové zastoupení pro Český-jazyk.cz
- web: www.optime.cz
- kontaktní osoba: Mgr. Marek Sochor
- více informací o možnostech reklamy na Český-jazyk.cz


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)

Upozornění

 

Stop blokování reklam

Milý návštěvníku serveru Český-jazyk.cz,

omlouváme se, že Ti musíme zobrazovat toto hloupé vyskakovací okno, ale zjistili jsme, že je ve Tvém internetovém prohlížeči aktivní blokátor reklam, díky kterým mohou dnes tyto stránky bezplatně fungovat.

Pokud nechceš být tímto oknem neustále rušen, prosíme Tě, aby sis blokování reklam vypnul či si alespoň přidal výjimku pro náš web.

Jedině peníze z reklamy nám pomáhají tyto stránky udržovat v provozu a neustále je obsahově i rozvíjet.

Děkujeme Ti mnohokrát za pochopení.

tým Český-jazyk.cz

 

Toto sdělení zavřeš klávesou Esc nebo kliknutím na křížek v pravém horním rohu.
Po zavření okna nedojde k žádnému omezení funkčnosti serveru Český-jazyk.cz, nicméně, každé další načtení stránky může být doprovázeno otevřením tohoto upozornění, nedojde-li k odstranění či úpravě blokování reklamních ploch.

­