Čím chci být? (2)
Už od malička se mě všichni ptají, čím chci být. Teď už jsem v osmé třídě, takže bych se měla nad touto otázkou vážněji zamyslet. Když jsem začala chodit do první třídy, chtěla jsem být učitelkou na prvním stupni. Po škole jsem chodila do družiny a tam jsme si často hráli na školu. Doma jsem si také hrála na to, že učím svoje panenky nebo plyšáky. Ve druhé třídě jsem se chtěla stát doktorkou. Líbilo se mi, že bych mohla pomáhat zachraňovat lidské životy. Později jsem si ale uvědomila, jak zodpovědné a těžké je tohle povolání. Od třetí do páté třídy jsem chtěla být spisovatelkou, protože hodně čtu a chtěla jsem sama psát knihy. Také mě hodně bavila čeština, hlavně sloh. Ráda jsem psala různé povídky a také jsem skládala básničky. V šesté třídě jsem na to ale bohužel přestala mít čas, protože jsem měla spoustu zájmových kroužků. Záliba ve čtení mi sice stále zůstala, ale sama už moc nepíšu. Chvíli jsem také chtěla být letuškou, protože mě baví jazyky a ráda bych cestovala. To mě ovšem brzy přešlo. Asi do poloviny osmé třídy jsem uvažovala nad povoláním překladatelky, jenže to bych musela jít na gymnázium a myslím, že se svým průměrem bych se tam nedostala. Protože však také nechci jít na žádný učební obor kvůli své malé manuální zručnosti, doufám, že se dostanu na obchodní akademii. Potom bych mohla pracovat třeba jako sekretářka. Ještě sice nejsem úplně rozhodnutá, čím chci být, ale doufám, že ať se rozhodnu jakkoliv, bude mě má budoucí práce bavit.
Zdroj: Eva Meidlová, 07. 04. 2007
Možnosti:  ,
|
